Většina lidí viní reklamu, zejména tu televizní, z toho, že povyšuje každodenní obavy na depresi, depresi na bipolární psychózu, problémy s chováním u dětí na mentální choroby, nedostatek spánku na nadměrnou ospalost, migrény na nedostatek epileptických léků a stáří na nedostatek hormonů.
Neduhy národa pomáhá podporovat také ghostwriting (anonymní psaní článků za někoho jiného, pozn. red.). Lidé trpí a léčí si choroby, které předtím neexistovaly a náklady za zdravotní výdaje se zatím šroubují nahoru.
V USA existuje 200 společností, které pro farmaceutické společnosti publikují články v lékařských časopisech. Cena? 20 – 40 tisíc dolarů za článek. Společnost, jako Complete Healthcare Communications, jež zaměstnává kordon padesáti redaktorů, odborných pisatelů a lékařů, slibuje „84,5procentní míru přijetí u prvního písemného návrhu“.
Ghostwriting byl za hitovkou Vioxxem, který musel být v roce 2004 stažen z prodeje kvůli tomu, že způsobuje dvojnásobné riziko srdečních příhod. „Merck (farmaceutický gigant, pozn. red.) testy naplánoval, testy platil a organizoval,“ uvedl Dr. Jeffrey R. Lisse pro New York Times ohledně studie Vioxxu, jejímž autorem měl být a která byla publikována v odborném lékařském časopise Žurnál interního lékařství. Vioxx za sebou zanechal tři oběti.
„Z Merck za mnou přišli, když jsem studii dokončil, a řekli: „Chceme, abyste nám s tím pojednáním pomohl.“ Originální text byl sepsán v Mercku a pak mi to poslali k úpravě,“ přiznal Lisse.
Lékařské žurnály si na jednom takovém podvrženém článku mohou vydělat až 450 000 dolarů, protože farmaceutické korporace nařídí článek masově přetisknout a jejich obchodní zástupci už ho prostřednictvím propagačních materiálů rozdistribují („Podívejte doktore, stojí to PŘÍMO TADY ...“).
V roce 2006 se musela šéfredaktorka Žurnálu americké lékařské komory (JAMA), Dr. Catherine DeAngelisová, omluvit za článek, který obhajoval použití antidepresiv během těhotenství, a za článek, který dával migrénu do spojitosti s koronálním rizikem u žen. Lékaři (autoři článků) dostávali peníze od výrobců antidepresiv a léků na srdeční choroby.
Nicméně uplynulo deset měsíců a JAMA otiskla studii provedenou „výzkumníky mimo Merck ve spolupráci se zaměstnanci Mercku“, která vychvalovala účinnost Fosamaxu, léku proti kostním onemocněním, který společnost vyrábí.
Tři autoři článku z Mercku přiznali, že potenciálně vlastní akcie anebo předkupní právo na akcie firmy a zbylých 11 autorů prozradilo, že dostali 40 grantů na výzkum a mají finanční vztahy s farmaceutickými společnostmi, jako Pfizer, Roche, SmithGlaxoKline, Novartis, Procter & Gamble a Merck. Správa potravin a léčiv (americká obdoba našeho Ústavu pro kontrolu léčiv, pozn. red.) neboli FDA od té doby vydala několik varování ohledně Fosamaxu a dalších přípravků na léčbu kostních problémů.
Samotná AMA (Americká lékařská komora) byla v roce 2007 kritizována za to, že hraje na obě strany a ročně si přijde na 50 milionů dolarů tím, že prodává jména, adresy ordinací a typ praxe svých členů lidem. A jaká byla obhajoba komory? Lékaři mohou od programu narušujícího soukromí „odstoupit“, pokud budou chtít.
A pak tu jsou „neznačkové“ kampaně farmaceutických kolosů, které mají působit jako opravdové zprávy ze zdravotnického sektoru nebo sdělení různých laických sdružení. Kdo by zapomněl na PR firmu Cohn a Wolf a jejich falešné sdružení Freedom From Fear (Bez strachu), které mělo pomoci k podpoře prodeje Paxilu, pilulky, která se teď dává do spojitosti s vrozenými vadami. A pak tu byla kampaň firmy Wyeth (nyní Pfizer) s názvem The Change You Deserve (Změna, kterou si zasloužíš), která tvrdila, že ať jsi, kdo jsi, máš depresi a potřebuješ Effexor.
Teď se objevila nová neznačková kampaň s názvem Deprese existuje, která probíhá na rozhlasových stanicích a srovnává depresi s rakovinou, protože zabíjí, a s cukrovkou, protože se jí nejde zbavit. Zdá se, že farmaceutické společnosti hrají špinavou hru...
Martha Rosenbergová píše o zdraví a žije v Chicagu.
Čtěte také: Lékaři ve službách farmaceutických společností
