Podle Knihy Chanů, klasického spisu o dějinách Číny, který vznikl před 2 200 lety, žil ve staré Číně soudce, kterému se říkalo stařec Jü, jenž proslul svou moudrostí a čestností.
Během vlády císaře Süana z dynastie Chan postavili lidé starci Jü pomník, zatímco byl ještě naživu.
Stařec Jü byl správcem věznice a zároveň městským soudcem. Při svých soudních zasedáních byl velmi spravedlivý a nestranný. Ze všech rozsudků vydaných soudem se ty sepsané starcem Jü považovaly za nejsprávnější a nejvyváženější. Často se přihodilo, že i ti, co byli usvědčeni, s výnosem starce Jü souhlasili a považovali jej za spravedlivý.
V té době žila ve městě Východní moře velmi hodná a svědomitá žena jménem Čou Čching. Podle čínských zvyků byla ve vztahu ke své tchyni nesmírně ohleduplná a starostlivá. Její tchyně si jednoho dne řekla: „Má snacha pracuje velice tvrdě, aby se o mě mohla postarat! Já už jsem hodně stará. Proč bych měla lpět na tom zbývajícím kousku života v tomto světě a zatěžovat mladou generaci?“
Nato se stařičká žena oběsila. Do domu pak přišla její dcera, která Čou Čching obvinila z vraždy své matky a podala u správce města žalobu. Biřici tehdy Čou Čching odvedli a pomocí mučení ji přinutili, aby se ke zločinu přiznala.
Když se Jü o případu doslechl, vydal se za správcem města, aby mu řekl: „Tato žena se o svou tchyni starala přes deset let a její oddanost byla všeobecně známa. Nevěřím, že svou tchyni zavraždila.“ Ale správce radu starce odmítl a trval na trestu smrti pro obviněnou. Stařec Jü zkoušel na správce apelovat znovu a znovu, ale nakonec neuspěl a s těžkým srdcem se odebral domů.
Staří Číňané věřili, že když je zabita nevinná osoba, zasáhnou místo, kde žila, neštěstí a pohromy. A tak se také stalo. Když byla Čou Čching popravena, Východní moře zasáhlo tři roky dlouhé sucho. Lidé dávali za pahromu vinu správci, kterého z jeho postu nakonec sesadili.
Když do úřadu nastoupil nový správce, zavolal si starce Jü a otázal se: „Jak je možné, že jsme za poslední tři roky neměli ani kapku deště?“ Mudrc odpověděl: „Oddaná Čou Čching neměla zemřít. Byla bývalým správcem nespravedlivě popravena. Tahle pohroma byla způsobena tím, že zabili nevinného člověka.“
Nový správce okamžitě odešel k hrobu dobré snachy, aby jí osobně vzdal čest. Jako posmrtnou kompenzaci jí nechal vystavět u hrobu oblouk, který nazval Pomník bezúhonnosti. Zakrátko poté se vrátit déšť a celé město se ten rok těšilo z bohaté úrody.
Další příběhy:
Nejkrásnější příběhy z Číny: Malovat dračí oči
Nejkrásnější příběhy z Číny: Jak Nü-wa stvořila lidi a vyspravila nebe
Nejkrásnější příběhy z Číny: Čchang’e, bohyně měsíce
