Jablko – tradiční cesta ke zdraví

Jablko je plodem jabloně, jednoho z nejšlechtěnějších ovocných stromů na světě. Jeho „praotec“, Alma, pochází ze západní Asie a dal vzniknout více než 7 500 kultivarům. Barevná paleta jablek jde od zelené přes žlutou až po červenou. Dle využití je můžeme rozdělit na určené pro přímý konzum, vaření nebo moštování, resp. stolní, průmyslové a univerzální. Jabloním se daří téměř ve všech koutech světa a jejich plody se staly už dávno základní součástí našeho jídelníčku – to také proto, že mají prokazatelně dobrý vliv na zdraví organizmu. Důležitost jablka můžeme odvodit i z jeho silné pozice v mytologických příbězích a také jako symbolu moci.

Dle statistik FAO z roku 2009 patří k největším producentům jablek s 31 megatunami Čína (44% světové produkce), USA (6%), Turecko, Polsko, Írán, Itálie, Francie. V České republice a na Slovensku se v té době vyprodukovalo asi 180 000 tun jablek, což je zhruba 1/3 z celkového množství z roku 1991. Nenásledujeme tak rostoucí trend ve světě a to i přes bohatou tradici a příznivé podnební podmínky.

Nutriční vlastnosti činí z jablek ceněné ovoce, které je ve výživě člověka vhodné například jako prevence chorob nebo se doporučuje při různých dietách.

Díky obsahu draslíku a polyfenolických látek je doporučována jejich konzumace jako prevence například kardiovaskulárních nebo nádorových onemocnění. Jablka mají poměrně vysokou antioxidační aktivitu, která je způsobena obsahem flavonoidů a vysokým množstvím vitaminu C.

Jablka jsou oproti některým jiným druhům jádrového ovoce (např. hruškám) méně energeticky vydatná. Naopak se vyznačují vysokým obsahem minerálních látek. Z nich je zde již vedle zmiňovaného draslíku i vysoký obsah fosforu a hrubé bílkoviny, které jsou zdrojem dusíku. Fosfor a dusík jsou důležité v kvasném průmyslu.

Jablka jsou jedním z nejcennějších zdrojů vlákniny a pektinu. Jsou základem pro mnoho výrobků, kde se využívá želírovací schopnosti pektinu (džemy, marmelády, rosoly apod.). Pektin se dokonce z jablek průmyslově získává. Je součástí vlákniny, která má důležitý vliv na střevní peristaltiku.Trávení může napomáhat i vysoký podíl kyselin, a to zejména kyseliny jablečné. Vyskytuje se zde také hodně kyseliny chlorogenové, která má antioxidační účinky.

Mít „evropské“ jablko na stole po celý rok není dnes nic neobvyklého. Vděčíme tomu relativně dlouhému rozpětí sklizně, kdy na sebe navazují různé kultivary, a také jejich relativně dlouhé skladovatelnosti.

První jablka patří k takzvaným letním. Dozrávají od půlky července až do srpna. Jsou náchylné k mechanickému poškození a nejsou vhodné ke skladování. Na pultech obchodů jsou tedy k vidění jen málokdy. Druhou skupinou jsou jablka podzimní. Sklízí se na konci srpna a v září, jsou vhodné jen ke krátkodobějšímu, několikaměsíčnímu skladování. Nejvhodnější k dlouhodobému uskladnění jsou zimní jablka. Ty se sklízí v průběhu září a října. Patří sem ty nejprodávanější kultivary jako Golden delicious, Idared, Jonagold, Šampion, Gala, atd...

Skladování při optimálních podmínkách dokáže některým kultivarům jablek uchovat čerstvost od října až do srpna. Po sklizni se většinou třídí ve vodní lázni, kde se oddělí nevhodné kusy a zároveň se jablka selektují podle kalibru (hmotnosti) a vybarvenosti. Poté se naskladní do tzv. úlu, což je komora se stálou teplotou 0 - 1°C, ze které byl vypuzen kyslík – právě toto jsou ony ideální podmínky, které zabraňují jablkům „pracovat“.

Na našem trhu se kromě domácí produkce objevují jablka hlavně z italské oblasti Bolzano, dále pak z Polska, Německa, Rakouska, Francie a Maďarska. V případě nevykrytí poptávky evropskou produkcí (nejčastěji březen/duben) jsou připravení uspokojit naše potřeby zámořští importéři z JAR, Chile, Brazílie, Argentiny nebo Nového Zélandu.