Žánr: Drama
Režie: V. Věžník
Výtvarník scény: L. Vychodil
Kostýmy: J. Jelínek
Choreografie: O. Šanda
Dirigent: R. Hein, E. Dovico
"Perská pohádka Turandot ze sbírky derviše Moklese Tisíc a jedna noc ze 17. století"
Perské pohádce Turandot se dostalo mnoha přebásnění i zhudebnění. Operního zpracování pohádky se ujal Giacomo Puccini, který jí věnoval svá poslední léta života.
Snažil se získat s velkou pečlivostí představu o kultuře a písních exotické vzdálené Číny, avšak zemřel, aniž stačil dokončit závěr připravované opery. Nakonec operu o třech dějstvích dokončil jeho přítel a žák Franco Alfano podle 36 zanechaných stran mistrovy skici.
Zápletka
Krutá a chladná princezna Turandot chce za každou cenu zůstat nedosažitelnou a rozhodla se, že každý její nápadník, pokud se takový najde, musí projít smrtelnou zkouškou. Chce li se někdo stát princezniným chotěm, musí odpovědět na tři hádanky, pokud však v jejich uhádnutí selže, čeká jej smrt. Naději, že bude krutá hra o princezninu ruku zdárně ukončena, přináší až princ Kalaf, který je jako jediný schopen uhádnout princezniny myšlenky.
Hodnocení
Na představení jsem se dočkal jak sólových tak i sborových zpěvů a dětských pěveckých rolí. Zaujal mne zejména pěvecký výkon Ludmily Vernerové v roli otrokyně Liu a hudba závěrečné scény.
Přestože se příběh odehrával v Číně, na kostýmech byly patrné také prvky odívání původem z Egypta a Říma. Oslovil mne především dlouhý závoj princezny Turandot z poslední scény s vyšitým zlatým drakem.
Z mrazivého příběhu plyne ponaučení, že i člověk, který je tak krutý, má naději na to, že se může změnit k lepšímu. Postava prince Kalafa, který dal Turandot za vyučenou, vzal si jí a pokořil její pyšnou a krutou povahu, byla značně inspirativní, a to nejen k zamyšlení, ale i pro všední život.
Silný příběh, znásobený hudební a pěveckou složkou může zaujmout troufám si říci po celém světě. V podání Státní opery Praha jistě zaujme i české publikum.
Zajímavosti
Premiéra se konala 25. 4. 1926 v milánské La Scale pod taktovkou Artura Toscaniniho; ten tehdy uctil památku zesnulého skladatele tím, že ve 3. dějství dva takty po slovech „Liù, poesia!" odložil taktovku s vysvětlením: „Tady končí práce Mistrova". Teprve další představení bylo s Alfaniho závěrem.
Řadu let bylo uvádění opery Turandot na jevištích Činské lidové republiky zakázáno, protože podle názoru oficiálních míst prezentovalo Číňany jako méněcenné. Teprve koncem 90. let 20. století se situace změnila a v září roku 1998 byla opera poprvé uvedena během osmi nocí v Zakázaném městě v Pekingu, s velkolepou výpravou a s vojáky armády jako komparsem. (zdroj: wikipedie)
Délka představení: 2 hodiny 45 minut s 2 přestávkami
Představení je nastudováno v italštině s českými a anglickými titulky.
Vstupenky na představení lze zakoupit zde
Obsazení
Neznámý princ (Kalaf), jeho syn: N. Višňakov, I. Jan, M. Zhang
Turandot, čínská princezna: A.-L. Bogza, E. Connell, J. Derilova,M. Hundeling, M. Málková
Liu, mladá otrokyně: J. Burgetová, S. Procházková, L. Vernerová
Timur, vypovězený tatarský král: M. Bürger, O. Korotkov, L. Mlejnek
Císař Altoum, její otec: L. Havlák, D. Janota, N. Višňakov
Ping, císařův ministr: M. Cavalcanti, O. Kříž
Pang, císařův ministr: R. Samek, T. Kořínek
Pong, císařův ministr: J. Moravec, O. Socha, V. Sibera
Perský princ: R. Samek, T. Kořínek, J. Moravec, O. Socha
Mandarin: M. Horák, J. Brückler
