Poté, co soubor Shen Yun Performing Arts International Company dokončil své sedmé představení v australském Melbourne, hlavní tanečník souboru Gu Yun poskytl Velké Epoše rozhovor. Krátce po vystoupení řekl: „Nejlepší věc, kterou mi Shen Yun poskytl, byla duchovní inspirace a osobní pozvednutí v umělecké sféře namísto prostého učení o byznysu."
Gu se věnuje tanci od útlého dětství. „Ve 14 letech jsem odešel do Pekingu, abych se učil profesionálnímu tanci. Ve 20 letech jsem byl přijat na Pekingskou Taneční akademii se specializací na klasický čínský tanec."
Gu udělal během krátké doby úžasný pokrok. Vyhrál první cenu za tanec v triu na jedné z nejvýznamnějších čínských tanečních událostí The Peach & Plum Cup Dance Competition v roce 2003 a další rok na té samé soutěži vyhrál prestižní cenu Teacher's Award. Obsadil rovněž první místo v tanci trojic na 8. výroční taneční soutěži v Pekingu a první místo v sólovém tanci na 5. výroční taneční soutěži provincie Shandong. Gu také získal první cenu v kategorii dospělých na První univerzitní taneční soutěži a vyhrál cenu za taneční režii v Taneční soutěži provincie Shandong.
Všechny tyto úspěchy se ale neobešly bez oběti. „Poté, co jsem si poranil pas, jsem si myslel, že s vystupováním na jevišti bude konec a že budu muset jeviště nadobro opustit."
Po úraze si prožíval temné časy: „Zranil jsem se na vysoké škole v Pekingu. Cítil jsem, že bych měl s vystupováním před lidmi skončit."
Jeho nadšení pro klasický čínský tanec však nevyprchalo jen kvůli tomu, že jeho kariéra na jevišti skončila. V roce 2009 přišel do USA, aby učil klasický čínský tanec na taneční škole v Los Angeles.
„Slyšel jsem, že klasický čínský tanec byl v té době v USA populární, ale nevěděl jsem, že to bylo díky Shen Yun. Jejich vystoupení nadchla taneční fanoušky z celého světa a začali se zajímat o čínský tanec, chtěli se jej naučit. V té době jsem prostě jen chtěl propagovat světu to, co jsem se naučil. S tímhle cílem jsem do USA přišel."
Poté, co odučil první měsíc, Gu zjistil, že televize New Tang Dynasty pořádá Mezinárodní soutěž v klasickém čínském tanci. Začal se o ni zajímat a chtěl se soutěže zúčastnit. Naneštěstí však nestihl registraci. Měl ale dost štěstí, aby se dozvěděl více o Shen Yun a viděl jeho představení. „Když jsem poprvé viděl jejich představení, přišlo mi až neuvěřitelné, že existuje taková skupina lidí a tak velká společnost, aby v USA a ve světě propagovala tradiční čínskou kulturu skrze uměleckou formu klasického čínského tance."
Představení kompletně změnilo jeho umělecký život. Udělal to, co považoval za nejvýznamnější rozhodnutí a rozhodující krok kupředu v jeho životě a k souboru se přidal. „Shen Yun Performing Arts obnovuje tradiční čínskou kulturu tak čistými, soucitnými a nádhernými formami. Opravdu mě to dojalo, tak jsem se rozhodl se k nim přidat," říká. „Když jsem se stal členem skupiny, opravdu jsem cítil ten rozdíl, něco jako přeměnu. Poté, co jsem se stal členem Shen Yun, se můj cíl a ideál, se kterým jsem do USA přišel, pozvedl duchovně."
„Pamatuji si, jak jsem si poranil pas, když jsem při zkoušce dělal salto. Vůbec jsem se tehdy nemohl hýbat, a tak jsem zůstal mimo pódium. Jako typický tanečník, jakým jsem v minulosti byl i já, bych musel týden i víc ležet v posteli. Nicméně ta duchovní energie, kterou u Shen Yun cítíte, je opravdu silná. V ten okamžik jsem si pomyslel, že je vše v pořádku a chtěl jsem jít na jeviště a tančit dál. Přestože jsem po dotančení trochu cítil bolest, zotavil jsem se a další den jsem byl schopný vystupovat. Je to zázračné, ale opravdu se to stalo!"
„Shen Yun vystupuje po celém světě každý rok. Každý ze tří souborů vystupuje během půl roku více než 100krát. Takové ohromné množství cvičení a intenzita představení by pro běžnou taneční skupinu nebyly možné. Nemáte-li duchovní snahu a podporu, opravdu toho není možné dosáhnout. Je to otázka duchovní oddanosti. Shen Yun toho může dosáhnout, protože je to otázkou duchovní sféry," říká Gu.
Zeptali jsme se ho, jestli není jako tanečník unavený.
„Lhal bych, kdybych řekl, že nejsem. Občas jsem unavený." Poté s úsměvem dodává: „Najednou cítíte, jako byste nemohli vyskočit. Cítíte, že si nemůžete přitáhnout kolena k tělu. Nicméně když je čas vystoupit na jeviště, stojím v zákulisí a každým okamžikem mám jít na scénu, cítím se v tu chvíli jako úplně jiný člověk. A když pak tančím na podiu, skutečně cítím, jako by mi pomáhala božská síla."
Související články:
Sólistka Shen Yun Michelle Renová hovoří o čínském klasickém tanci
Yungchia Čchen a jeho naplněný život tanečníka
