Fimfárum - do třetice všeho dobrého. (Bioscop)
Fimfárum - do třetice všeho dobrého. (Bioscop)

Žánr: loutkový film, rodinný

Scénář: Jiří Kubíček, Martin Vandas
Režie: Kristina Dufková, Vlasta Pospíšilová a David Súkup

Hudba: Karel Holas (Čechomor)
Ústřední píseň: Jaroslav Uhlíř a Zdeněk Svěrák

 

Jaký mají pro vás význam povídky Jana Wericha?

„Jsou to velmi chytré pohádky, které mě provázejí už od dětství. Jsou velmi české a pro české diváky srozumitelné." - Karel Holas (Čechomor).

„Werichův hlas jsem slýchala od malinka na kazetách. Jeho pohádky nejsou roztomilé miloučké pohádky, ale jsou plné pravdy o životě a jeho humoru..." - Denisa Abrhámová (výtvarnice).

„Znám Werichovy pohádky od jejich prvního vydání v roce 1956, ilustrovaného Jiřím Trnkou. Moje tři děti na jeho pohádkách vyrostli. Pouštěli jsme jim je hlavně na gramofonu. Moje nejoblíbenější je Lakomá Barka," - Vlasta Pospíšilová (režisérka).

Famfárum 3 s podtitulem „do třetice všeho dobrého" obsahuje celkem tři pohádky. Co na ně říkají jejich tvůrci, o čem budou a jak se podařily?

 

Jak obři na Šumavě vyhynuli

Jak obři na Šumavě vyhynuli. (Bioscop)
Jak obři na Šumavě vyhynuli. (Bioscop)

Režisérka Kristýna Dufková se ujala první povídky nového Fimfára, kterou bylo potřeba trochu rozšířit. Protože samotná povídka je krátká a má jednoduchou dějovou linii, napadlo producenta Martina Vandase, že by mohl povídku rozšířit o příběh štábu filmového týdeníku, který se vypraví do šumavských hvozdů odhalit pravdu o tom, zda tam opravdu žijí nebo nežijí obři.

„To se nám právě s Kristýnou líbilo, protože to není taková klasická, typická pohádka, jako jsou ty další dvě, a mohli jsme být trochu utržené ze řetězu (smích), což nás právě na tom bavilo," říká výtvarnice Denisa Abrhámová.

Rozšíření pointy povídky o šumavských obrech přidalo do příběhu další ponaučení. „Lidé často nevidí věci, které ve skutečnosti existují, to vlastně není v té původní werichovské pohádce obsaženo," říká  Denisa Abrhámová.

 

 

 

Co budeme dělat s opilým námořníkem?

Skladba, která se stala hlavním hudebním motivem nového Fimfára, pochází z tradiční irské námořnické písně What shall we do with a drunken sailor, kterou později přezpíval do češtiny Valdemar Matuška a ve snímku také krátce zazní.

Tuto skladbu vzal Karel Holas z kapely Čechomor na přání režisérky Kristíny Dufkové a vsadil jí do prvního příběhu. Její chytlavá melodie, která vás zaručeně donutí podupávat na podlaze, se přirozeně stala průvodní melodií filmových upoutávek.

„Inspiraci pro obry jsem čerpal částečně ze samotné Šumavy, a co se týče sojčího pírka, vychází inspirace i z toho filmu, protože tam jsou nějaké scény, kde si postava píská a tak dále, takže to se do hudby také odrazilo," říká Karel Holas.

 

Původní píseň -  What shall we do with a drunken sailor

 

O kloboučku s pérkem sojčím

O klobouku s pérkem sojčím. (Bioscop)
O klobouku s pérkem sojčím. (Bioscop)

Druhou pohádku navrhovala režisérka Vlasta Pospíšilová zařadit již do předchozích dvou Fimfár, ale přišla na ni řada až nyní. „Původně se povídka jmenovala Král měl tři syny, ale my jsme ji přejmenovali," říká Vlasta Pospíšilová.

Král si zasteskl po svém kloboučku se sojčím pírkem, jejž si zapomněl při svých cestách po kraji vysoko v horách. Jeho tři synové Rychlomil, Siloslav a Honza se vydávají na cestu. Ten, který mu přinese klobouček zpět, ten dostane jeho království.

„3D pro mě není nějaká novinka, ale v tomto loutkovém provedení se mi to líbilo, protože jsou zde záběry koncipované tak, aby to 3D vyznělo. Pro děti je to atraktivní, protože u toho mají brýle a vidí, jak jim třeba letí nějaká střela okolo ucha, tak s vnoučaty chodím na ty 3D pohádky," říká režisérka Pospíšilová.

 

Rozum a Štěstí

Rozum a Štěstí. (Bioscop)
Rozum a Štěstí. (Bioscop)

Nejdelší pohádka Rozum a Štěstí řeší otázku, zda se dá žít bez Rozumu nebo bez Štěstí. Pan Rozum a pánisko Štěstí uzavřou sázku o své nepostradatelnosti. Rozsoudit je má hloupý pasák prasat Ludvík, do jehož hlavy se Rozum a Štěstí chystají vstoupit.

Posledního loutkového dílka se chopil režisér David Súkup společně se španělskou výtvarnicí Patricií Ortiz Martinézovou. David Súkup o povídce říká. „Speciálně v mojí povídce, za kterou já nemůžu, se sekají hlavy... hlavní postava si jde užívat s princeznou, takže pro malinkaté děti to není... Když to viděla paní Kateřina Krejčí v České televizi, tak úplně omdlívala a říkala: to snad nemyslíte vážně, ty useknutý hlavy...," řekl David Súkup rozhovoru pro novinky.cz.

Súkup poznamenává, že není možné se úplně vyhnout znázornění Werichova vyprávění. „Ale o tom to je, všichni se tam snaží rozmluvit princeznu, která nechce mluvit, a tak jim sekají hlavy jak na běžícím pásu, až Luďkovi se to povede. Já to nemůžu vyhodit, to je Werich," řekl režisér Súkup pro novinky.cz.

 

Hodnocení

Celkově vyznívá poslední Fimfárum jako skutečně úspěšný projekt, který do českého filmového průmyslu opět přivál příjemný jarní vánek. Pohádky jak se patří, s hloubkou životních pravd, skvělými loutkami jako z prvního dílu a nezaměnitelným hlasem Jana Wericha.

Kromě příjemných kulis a rekvizit se v pohádkách objevily také modernizace, které například v prvním Fimfáru nebyly k vidění. Uvidíme televizní štáb, Rozum vybavený vyspělou výpočetní technologií nebo výzvu www.stantesekralem.cz.

Pokud nad snímkem uvažujeme jako dílem pro děti, zarazí vás například neustálé pokuřování cigaret nebo napichování lidských hlav na kůl. Podle tvůrců mají tyto prvky buďto vykreslovat negativní postavy nebo věrně opisovat děj Werichových příběhů. Jestli je to ke škodě nebo ku prospěchu, posuďte sami.

Kdybych měl říci, jestli bych se na Fimfárum 3 šel podívat znovu, odpověděl bych ano, ještě bych se na něj několikrát vrátil - příjemné české příběhy od Jana Wericha v důstojném a pěkném zpracování.

Hodnocení: