Zdali je to pravda, ukáže až čas. Prozatím softwarový vývojář Robert Oschler používá takovou technologii například ke sledování YouTube.
Oschler je průkopníkem v oblasti, která stále nabírá na významu - oblasti, kde bariéry mezi člověkem a strojem nejsou kompletně definovány a kde se omezení techniky vytrácejí. Užitím stroje známého jako elektroencefalogram (EEG) nahradil klávesnici a myš vlastními myšlenkami a představami.
Jeho nástrojem je standardně dostupná EEG souprava Emotiv EPOC. Přístroj se skládá ze čtrnácti elektrod, které se přikládají k hlavě, a zabudovaného gyroskopu. Ve výsledku dokáže detekovat emoce.
Oschler ale nepracuje s vidinou zisku. „Je to fascinující. O to mi ve skutečnosti jde," říká Oschler a dodává, že „se to nedá ani srovnat" s vytvářením webových aplikací - pro počítačové nadšence je to prostě stylová záležitost.
„Otevírá to celou novou škálu softwaru, která nikdy nebyla možná, a zbrusu nový způsob práce s počítači, který nikdy předtím nebyl možný," říká Oschler.
Jako v knize „Sní androidi o elektrických ovečkách?", která později posloužila jako předloha filmu „Blade Runner", Oschlerova práce zapojila emoce do počítačového systému.
Oschlerův první program s EEG technologií ovládal robota WowWee Rovio pomocí smutku. Když se robůtek skutečně pohnul, Oschler byl naprosto nadšený. „Bylo to fakt zvláštní," dodal.
Brzy se pustil do druhého projektu - EmoRate. Program synchronizuje YouTube a domácí televizi Leanback. Když se díváte na videa, EmoRate založí části videa podle toho, jestli na něj uživatel emocionálně reagoval.
Uživatel si může otevřít menu a podívat se, kde byl nejvíc šťastný, smutný, rozzlobený nebo vystrašený v průběhu videa a „jednoduše tím, že se usmívám nebo myslím na něco, co mě naštvalo, přesune mě to zpátky na to místo ve videu a začne znova přehrávat rovnou od toho momentu", uvedl.
Budoucnost androidů
Americká armáda již začala s průzkumem technologie EEG. Pod tamním ministerstvem obrany funguje oddělení DARPA, kterému se občas přezdívá oddělení pro „šílené vědce". To pracuje na všem od dálkově řízených krys na odhalování bomb, až po opice, které jsou schopny kontrolovat robotickou ruku svými myšlenkami.
V současné době si hrají s možností užití EEG systému pro vojáky na bojišti. Potenciál je obrovský - samotná mysl schopná zmáčknout spoušť, a pouhá zvědavost uživatele, jež dokáže vyvolat vyhledávání v počítači a následně informace vojákovi promítnout na okuláru.
Tato technologie by poskytla okamžitý přístup k informacím a zrušila prostředníka mezi člověkem a strojem - počítač by představoval rozšíření člověka, které by se ovládalo stejným způsobem, jako ruce a nohy.
Je to budoucnost kyborgů, kde je uživatel jen prostřednictvím svých myšlenek napojen na mechanická rozšíření.
Podobná technologie se již objevila v bezpočtu filmů od „Avatara" po „Počátek" či „Tron". Oschler zmiňuje, že v bonusových materiálech k filmu „Matrix" jeden výzkumník v oblasti umělé inteligence vysvětluje, že jakmile přemůže počítač smysly a bude reagovat na lidský pohyb, vzniká určitý typ vzdáleného cítění a virtuální realita může začít vypadat o mnoho reálněji než ta skutečná.
Oschler si ale s představami dystopické budoucnosti těžkou hlavu nedělá. Pro něj je tato technologie více lidská - bližší obyčejné interakci než ta, která se používá teď. „Naše mysl je dnes nucena k práci s počítači velmi odcizeným způsobem," míní Oschler.
„Realitou zůstává, že nenávidíme zpracování dat - navzdory faktu, že to je náš největší talent - jen se podívejte, jak nedočkavě tuto povinnost svěřujeme počítačům," řekl Oschler. „Nyní se nám naskýtá možnost toto všechno obrátit."
Jako příklad této akce může sloužit software nazvaný „EmoLens", který Oschler sestavil. Umožňuje uživatelům vyhledávání obrázků na Flickru pomocí jejich emocí spíše než klíčových slov. Byl sestaven, aby vyřešil syndrom „mám to na jazyku" tím, že filtruje obrázky na základě emocionálních reakcí uživatele.
„Naše mysl začne emocemi a poté dostaneme slova, protože samozřejmě jako dítě neznáte slova. Slova přichází později," říká. „Takže u naší mysli začínáme emocemi a poté se nám vybaví slova. Ale na počítači musíte začít se slovy."
„S tímhle softwarem dělám to, že začínám emocemi," vysvětluje.
Click here a uvidíte některé Oschlerovi práce
