Washington, 29. listopadu – Server Wikileaks dnes zveřejnil první ze sedmi balíčků citlivých informací amerických diplomatů. Server chce zveřejnit čtvrt milionů dokumentů, což je nejvíce v historii. Informace se týkají americké zahraniční politiky s Asií a Blízkým východem. Americké ministerstvo zahraničí však varovalo, že některé dokumenty mohou být považovány za kompromitující, urážlivé nebo znevažující a poškozující vztahy se Spojenými státy. Podle serveru Wikileaks pocházejí informace z období od roku 1966 až do letošního února a obsahují důvěrnou komunikaci 274 zastupitelských úřadů po celém světě.
Bílý dům uvedl, že zprávy zasílané diplomaty do Washingtonu představují často neúplné informace a nejsou vyjádřením politiky, ani nemají vždy vliv na definitivní politická rozhodnutí. Podobné informace jsou, podle mluvčího amerického ministerstva zahraničí Philipa Crowleyho, součástí běžné práce diplomatů, která se po staletí nemění. Ministr obrany Robert Gates upozorňuje, že zveřejněné dokumenty obsahují informace i o taktice a technice amerických vojáků.
První balíček dokumentů z komunikace mezi diplomaty odhalují, že mezi propuštěnými zprávami je také informace o tom, jak vysoce postavený člen čínské komunistické strany (ČKS) inicializoval kybernetický útok proti Googlu, který opustil čínský trh. Podle britského deníku Guardian byly útoky zahájeny poté, co člen politbyra napsal heslo 'google' přímo do globální verze vyhledávače Googlu a vyhledal články, které ho kritizují a které pak zveřejňoval.
Jiné zprávy obsahují tvrzení, že ruská vláda pracuje se šéfy mafie nebo výroky o severokorejském diktátorovi Kim Čong-ilovi jako "ochablý starý chlap“. Ruského premiéra Vladimíra Putina označují jako "alfa samec", který svou energii vybíjí na divokých oslavách s italským premiérem Berlusconim. Afghánský prezident Hamíd Karzáí je paranoidní slaboch a íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád je srovnáván s Adolfem Hitlerem.
Těsně před zveřejněním informací byl server mimo provoz. A to pak ještě jednou, kvůli velké návštěvnosti, když uvolňoval balíček dokumentů o Iráku a Afghanistánu. Informace jsou ale také zveřejňovány přes Twitter, americký deník The New York Times a hlavního britského, německého a francouzského listu, z kterými server Wikileaks spolupracuje.
Nicolas Sarkozy podle dnes odhalených dokumentů americké zahraniční politice spíš škodí než prospívá, a je označován za "nahého císáře". Britští vojáci si prý v Afghánistánu vedou špatně. Diplomaté se také zmiňují o tom, že čínské vedení organizuje útoky hackerů proti Západu. Zveřejněny byly i záznamy přímo z newyorského sídla OSN, podle kterých mají američtí diplomaté za úkol špehovat nejvyšší úředníky OSN.
Vynecháni nebyli ani němečtí státníci. Šéf bavorské vládní strany CSU Horst Seehofer je označován jako nepředvídatelný, ministr zahraničí Guido Westerwelle jako agresivní a kancléřka Angela Merkelová je sice mimořádně kreativní, ale zato se bojí riskovat. Nejmenované diplomat z Turecka ve své depeši Spojeným státům vyjádřil, že má pochybnosti o tureckém premiérovi Erdoganovi, který vede muslimskou zemi nebezpečným směrem.
Problémem prý je, že Erdogan se obklopil pochlebovačnými a opovržlivými poradci.
I když se hlavní téma týká Blízkého východu a Asie, tak pět procent citlivých informací by se mělo týkat i Evropy, a v blízké době se dočkáme i přes tisíc hlášení z velvyslanectví USA v Praze a v Bratislavě. Další balíčky, které budou v průběhu týdne postupně zveřejňovány, by se měly týkat Jižní a Severní Koreje, Guantánama, vztahů mezi USA a Kanadou, korupce v Afghánistánu a příští víkend server ukončí zveřejňování dokumentů informacemi souvisejícími s Čínou.
„V následujících měsících bude vidět nový svět a nový pohled na světovou historii," uvedl ve vyjádření Wikileaks server Twitter. Italský ministr zahraničí Franco Frattini dnes označil připravované zveřejnění tajných dokumentů za "11. září světové diplomacie".
Pentagon se začal připravovat na uvolnění dokumentů ještě nějaký čas před tím, že upozorní zahraniční vlády a její zahraniční diplomaty. Bílý dům rovněž uvádí, že uniklé informace ohrožují vojenské operace proti teroristům, obchodníkům s lidmi a zločineckým organizacím. V dopise označuje server Wikileaks za nezodpovědný a žádá, aby odstranit a zničil veškeré záznamy: „I přes svůj záměr k ochraně životů jste udělali opak a ohrozili životy bezpočtu jednotlivců."
Britská vláda byla mezi prvními, která na únik reagovala: „Odsuzujeme jakékoliv neoprávněné vydání těchto utajovaných informací, stejně tak jako odsuzujeme únik utajovaných materiálů ve Velké Británii...máme velmi silný vztah s vládou USA a to bude pokračovat," uvedl v prohlášení mluvčí britského ministerstva zahraničí.
Spojené státy podle amerického právníka ministerstva zahraničí Harolda Koha odmítly se zakladatelem serveru Wikileaks Julianem Assangem o zveřejňovaných informací jednat. Bílý dům se podle něj také obává, že zveřejněné informace, vzhledem k jejich otevřenosti, mohou poškodit zájmy Spojených států a jejich spojenců.
To však zakladatel serveru Julian Assange odmítl: „Pokud víme, ani jeden člověk nepřišel kvůli úniku tajných informací k úhoně," uvedl Assange na videokonferenci pro jordánské žurnalisty. „Materiály, které se chystáme publikovat, zahrnují v zásadě všechny závažné problémy týkající se každé země světa," uvedl ve video vstupu z Jordánska. „Jedná se o víc než 250.000 tajných kabelogramů amerických velvyslanectví," dodal.
Kde vzal Wikileaks informace?
Podle britského listu The Guardian informace pocházejí ze sítě americké armády Siprnet, což je systém, který má sloužit ke snažšímu sdílení informací mezi diplomatickými a vojenskými kruhy a mají k ní přístup miliony vojáků. Mluví se také o bývalém analytikovi armádní rozvědky – specialistovi tajných služeb Bradleym Manningovi, který podle jeho slov prý získal několik set tisíc tajných zpráv a odeslal je serveru Wikileaks, a byl tedy vzat do vazby.
Informace mohou také pocházet od amerických vojáků díky jejich polním hlášením z akcí v Afghanistánu a také z polních hlášení nižších velitelů v Iráku. Jedná se o informace o týrání, vraždách i znásilněních, jehož se na vězních dopouštěli iráčtí vojáci a policisté a o bezprávném zabíjení civilistů v těchto zemích.
Německý americký velvyslanec podle německého nedělníku Bild am Sonntag varuje před rizikem, že pro mnoho lidí, kteří Spojeným státům dodávají informace z nepřátelských zemí, to bude nebezpečné.
Kde se teď Assange momentálně nachází, není známo, ale přímo v Jordánsku podle jeho slov není, poněvadž to prý není zrovna 'nejlepší místo, když máte CIA za zadkem'. Švédsko navíc nedávno vydalo na Assangea mezinárodní zatykač kvůli podezření ze znásilnění. Assange však obvinění popírá.
Portál Wikileaks už letos zveřejnil některé citlivé informace a někteří ho kritizují za nečitelné financování, portál už ale také dostal ocenění od týdeníku The Economist.
