Přikrmujte ptáčky v zimě – ale správně!

„Jinak se může stát, že jim místo dobře míněné pomoci spíše ublížíme," varuje ornitolog Zdeněk Vermouzek. „Ptákům bychom měli předkládat co nejpřirozenější potravu. Zbytky z kuchyně většinou obsahují sůl, která působí jako jed. Pro malé ptáky velikosti čížka může být již jen jedno zrnko soli ze slaného rohlíku smrtelnou dávkou."

Vhodné není ani pečivo, zvláště čerstvé, které může způsobit zažívací potíže. Jen kachnám a labutím jej dávat můžeme, mají jak známo „kachní žaludek" a i případné přebytky soli ve vodním prostředí snáze naředí.

A tak než vytáhneme krmítko a něco do něj nasypeme, přečtěme si poučení od odborníků, kteří ptactvu rozumějí.

Každý pták má rád něco trochu jiného, ale většina se shoduje na slunečnicových semínkách.

Zima je sice nevlídným obdobím, avšak pokud jsme ochotni vyndat krmítko za okno a pravidelně do něj sypat, naše děti se mohou seznámit se spoustou různých ptáčků, které by v létě neuviděly.

„Krmení nám kromě dobrého pocitu, že ptákům pomáháme v těžkých zimních časech, dává hlavně možnost zblízka si je prohlédnout. Blízký kontakt s živou přírodou vyhledávají především lidé ve městech, ale krmení ptáků se zdaleka neomezuje jen na ně. Zimní pomoc ptákům spojuje nejrůznější věkové i příjmové skupiny, je jedním ze základních spojení současného člověka s přírodou," říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.

Ještě než začne opravdu chladná zima, už se ptáčkové lidem připomínají. Sýkorky koňadry i modřinky ťukají zobáčky na okno nebo na parapet, abychom na ně nezapomněli, až nebude potrava. Potom přilétají mezi prvními spolu s brhlíky a zvonky. Později v zimě se na okně objevuje dlask tlustozob a hýlové. Někdy se přilétnou nasytit vzácné konopky. Kosové jsou zvědaví, co se nachází v krmítku, ale slunečnice jim moc nechutnají. Pro ně bude vhodnější kousek hovězího loje, stejně jako pro strakapouda, který občas přilétne "na inspekci".

Pro drobné ptáky ale může být v zimě nebezpečná i voda. Za mrazu nesmíme vodu ptákům nabízet - rádi se koupou, a pokud promočené peří zmrzne, nemá drobné tělíčko šanci na přežití, varuje Zdeněk Vermouzek.

Jednoznačně nejoblíbenějším krmivem jsou slunečnicová semínka, pro ptáky jsou výborným zdrojem energie a většina druhů jim dává přednost. Doplnit je můžeme ovesnými vločkami či jiným zrním, které sypeme jak do krmítka, tak na nějaké chráněné místo na zem.

Například pro pěnkavy a zvonky je přirozenější sbírat potravu ze země. Kosům, kvíčalám, ale třeba i brkoslavům můžeme po celou zimu nabízet jablka nebo jeřabiny, které jsme na podzim uskladnili. Nepohrdnou ani bramborami uvařenými v nesolené vodě.

„Ať již krmíme na balkoně uprostřed města nebo na venkovské zahradě, měli bychom ptáky přikrmovat, ne překrmovat," uzavírá Vermouzek. „Není tedy rozhodně špatně, když krmítko zůstává třeba půl dne prázdné. Ptáci jsou tak nuceni hledat si i přirozenou potravu. Více krmíme jen v době skutečně velkých mrazů a když dlouho leží sníh. Tehdy má přikrmování pro ptáky skutečně životní význam."