Jedna galerie ze spirálních galaxií, zachycená infračervenou kamerou HAWK-I. (ESO/P. Grosbøl)
Astronomům v Chile se podařilo získat zvláště ostré infračervené snímky šesti spirálních galaxií. Fotografie ukazují galaxie ve zcela novém světle a mají pomoci k pochopení, jak tyto výrazné spirálové vzory v galaxiích vznikají, a také se časem mění.
Jak informovala Jižní evropská observatoř ESO (European Southern Observatory), byly fotografie pořízeny unikátní výkonnou kamerou HAWK-I a dalekohledem VLT (Very Large Telescope) na observatoři Paranal v Chile.
Zářící plynová mračna a tmavý prach, tak jak se nacházejí například ve spirálových ramenech galaxií, jsou v infračerveném světle průsvitné. Proto je kamera HAWK-I ideální k tomu, aby prozkoumala, co se ještě dle názoru vědců za těmito plynovými a prachovými mračny skrývá. Jsou to spousty starších hvězd ve spirálových ramenech galaxií.
První foto ukazuje spirální galaxii NGC 5247, která je dominována dvěma mohutnými spirálovými rameny. Je od nás vzdálená 60-70 milionů světelných let a nachází se v souhvězdí zvěrokruhu Panny (latinsky Virgo). Ze Země se lze dívat přímo shora na jeho strukturu ohnivého kola. (ESO/P. Grosbøl)
Galaxie na druhém snímku je Messier 100 (také M100 nebo NGC 4321). Je to vzorový příklad takzvaného "Grand designu" spirální galaxie se zjevně viditelným, dobře definovatelným spirálovým ramenem. Byla objevena v 18. století a od Země je vzdálená zhruba 55 milionů světelných let. Messier 100 leží v souhvězdí Vlasy Bereniky (Coma Berenices), nazvaném podle egyptské královny Bereniky II. (ESO/P. Grosbøl)
Na třetím snímku lze vidět spirální galaxii NGC 1300, jejíž ramena vycházejí z konců centrálního trámu. NGC 1300 leží zhruba ve vzdálenosti 65 milionů světelných let v šestém největším souhvězdí na obloze, v souhvězdí Řeka Eridanus. (ESO/P. Grosbøl)
Čtvrtý snímek ukazuje spirální galaxii NGC 4030, vzdálenou od Země asi 75 milionů světelných let. Nalézá se také v souhvězdí Panny. V roce 2007 objevil japonský astronaut a astronom amatér Takao Doi Supernovu v této galaxii. Supernovy jsou exploze, s nimiž ukončují život hvězdy velkých rozměrů a krátkodobě zazáří takovým světlem, jako celá galaxie, v níž se konají. (ESO/P. Grosbøl)
Obrázek č. 5 ukazuje spirální galaxii NGC 2997 v souhvězdí Vývěva (latinsky Antlia), vzdálenou asi 30 milionů světelných let. NGC 2997 je nejjasnějším členem galaktické skupiny Antlia. (ESO/P. Grosbøl)
Poslední snímek ukazuje další galaxii NGC 1232, ve vzdálenosti zhruba 65 milionů světelných let, v souhvězdí Eridanus. Je to intermediární spirální galaxie, tedy někde mezi normální spirální galaxií a nosnou spirálou. Tato galaxie a její malý doprovod NGC 1232A byly cílem prvních kvalitních snímků, pořízených kamerou VLT (eso9845). Za více než deset let nám snímek NGC 1232, pořízený s kamerou HAWK-I v infračerveném světle, ukazuje úplně jinou stranu. (ESO/P. Grosbøl)
Tato galerie galaxií ilustruje, jak dobře umí kamera HAWK-I zviditelnit spirální strukturu šesti galaxií až do nejmenšího detailu, což je umožněno jen díky infračervenému pozorování. (ESO/P. Grosbøl)
Šest ukázaných galaxií bylo pozorováno v rámci jedné studie o spirální struktuře galaxií. Snímky mají sloužit k pochopení komplexních a detailních procesů, kterými se hvězdy v takovýchto galaxiích řadí do dokonalých spirálových vzorů.
Další informace: ESO
Jižní evropská observatoř ESO (European Southern Observatory) je vedoucí evropskou organizací pro astronomický výzkum a vědecky nejproduktivnější observatoří na světě. Organizaci tvoří 14 členských států: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Holandsko, Itálie, Německo, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie.
ESO umožňuje astronomický špičkový výzkum, v němž jsou navrhovány, konstruovány a provozovány výkonné zemské teleskopy. Také v podpoře mezinárodní spolupráce v oblasti astronomie hraje tato organizace rozhodující úlohu.
ESO provozuje tři celosvětová jedinečná pozorovací stanoviště v severním Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na hoře Paranal v chilské poušti Atacama provozuje ESO s VLT teleskopem (Very Large Telescope) celosvětově nejvýkonnější observatoř pro pozorování v oblasti rozpoznatelného světla. K dispozici má také největší přehlídkový teleskop VISTA.
ESO je evropským partnerem pro výstavbu anténního pole ALMA, největšího astronomického projektu vůbec. V současné době vyvíjí ESO teleskop E-ELT (European Extremely Large Telescope) pro pozorování v oblasti viditelného a infračerveného světla. S průměrem zrcadla 42 metrů je to největší teleskop extratřídy.
