Čajové soupravy používané ve staré Číně musely být té nejvyšší kvality. (The Epoch Times)
V Číně se čaj zrodil a s ním čajová kultura. Čaj doprovází čínský národ už po pět tisíc let. Nabídnutí šálku čaje hostům je stará čínská tradice a sami Číňané si na šálku čaje rádi pochutnají po každém jídle.
Podle čínské legendy byl čaj objeven, když se Šen-nung-š', jeden z tří bájných císařů a první čínský bylinkář, potuloval po venkově, kde hledal léčivé byliny. Šen-nung-š' měl břicho průhledné jako křišťál a mohl v něm velmi jasně vidět všechno, co jedl.
Jednoho dne narazil Šen-nung-š' na druh rostliny se zelenými listy a bílými květy. Když snědl její listy, všiml si, že se v jeho žaludku náhle děje něco podivného – listy se začaly nejenom točit dokola a vyčistily všechno jídlo, které snědl, ale zanechaly po sobě i příjemnou chuť v puse a pocit svěžesti.
Od té doby začal Šen-nung-š' používat listy k neutralizování jedu v rostlinách, které ochutnával. Objevení detoxifikačních účinků listů v něm vyvolalo velkou radost. Věřil, že dar čaje, který nazval „čcha“, mu byl propůjčen bohy na nebesích za jeho dobrotu, že se i ve svém pokročilém věku snaží hledat byliny, kterými by vyléčil choroby lidí.
Od pití čaje k jeho degustaci
Poté, co byl čaj objeven, prošel několika vývojovými fázemi. Dnes se k přípravě čaje používají vroucí voda a sušené čajové listy. Ve starých dobách sloužil čaj jako lék. Lidé tehdy odřezávali větve z divokých čajovníků, ze kterých sesbírali listy, ty pak povařili a vodu pili. Tomu se říkalo „kašovitý čaj“ nebo „hořký čaj“, protože čaj vyrobený tímto způsobem byl velmi hořký.
Za dynastií Čchin a Chan si lidé vyvinuli nové metody pro přípravu a použití čaje. Namísto vaření čerstvých listů pekli „čajové koláčky“, které se pak rozemlely na prach. Ten se smíchal s vroucí vodou a tím vznikl tzv. „pečený čaj“, do kterého se přimíchávaly jarní cibulka, zázvor nebo pomeranč.
Čajová kultura se stala oblíbenou za dynastie Tchang, kdy se „pití čaje“ postupně změnilo na „ochutnávání čaje“. Populárními se staly také čajové recepce, které se konaly v císařském paláci, v chrámech a mezi učenci.
Atmosféra čajových banketů bývala slavnostní a elegantní a řídila se přísnými pravidly etikety. Podávaný čaj musel být té nejvyšší kvality a voda musela pocházet z proslulého pramene. Také čajové soupravy musely být drahé a výjimečné kvality.
Recepce začala obvykle tím, že hostitel osobně čaj namíchal nebo na tento proces dohlížel, aby tím projevil svým hostům úctu. Následovalo předkládání čaje, přijímání čaje, čichání k čaji, oceňování zabarvení čaje a konečně jeho konzumace. Po třech kolech se lidé začali k čaji vyjadřovat, chválit morální přednosti svého hostitele, obdivovat scenérii a volně konverzovat nebo psát poezii či prózu.
Tao čaje
Za dynastie Ming si už lidé nalévali vodu přímo do čajové konvice nebo šálku se sypanými listy čaje. Tím se příprava nápoje zjednodušila a stala se pro lidi pohodlnější, ale díky tomu lidé čaj spíš pili než by ho ochutnávali.
Za dynastie Tchang žil muž jménem Lu Jü (pinyin: Lu Yu), který po mnoha letech pozorování a výzkumů sepsal knihu Čcha Ťing (pinyin: Cha Jing). Kniha shrnovala sadu postupů a metod, od pěstování čaje a jeho sbírání až k přípravě a degustaci čaje. Dílo také popisovalo hluboké kulturní významy čajového umění a položilo tak základy k prvnímu Tao čaje (Tao = cesta, doktrína, pozn. red.). Lidé z pozdějších generací Lu Jüa nazývali „Mudrcem čaje.“
Čajová kultura odráží charakteristiky tradiční východní kultury – kombinaci „čaje“ a „Tao“. Ve staré Číně existovalo Tao ve všech profesích a řemeslech a lidé se o Tao zajímali a věnovali se mu. Proto také vzniklo Tao ochutnávání čaje.
Čajové Tao klade důraz na to, aby byl člověk „harmonický, klidný, spokojený a pravdivý“. Považuje „klid“ za cestu k dosažení nesobeckosti. Klid v čínském Tao čaje znamená pokoj v duchovní oblasti spojený s vnějším klidem. I když je člověk klidný uvnitř, stále si ještě může s radostí užívat konverzace, smíchu, hudby nebo operu.
Čajová kultura je kulturou „zprostředkovací“, kde čaj slouží jako nositel, který předává a přenáší ducha tradiční čínské kultury. Jak řekl Liou Čen-liang z dynastie Tchang ve svých deseti ctnostech pití čaje: „Čaj může udržovat Tao a čaj může pročistit vůli člověka.“
Přečtěte si:
