Po ztraceném kontinentu, tam kde se dnes nachází Utah, kráčely kdysi dva nově objevené druhy nebezpečně vyhlížejících dinosaurů.
Kosmoceratops richardsoni, dinosaurus, který vypadal jako „obrovský nosorožec se směšně velkou hlavou“, je podle nedávné zprávy vydané organizací National Science Foundation posledním z vyhynulých gigantů, jehož ostatky se lidem podařilo nalézt.
„Patnáct dlouhých, špičatých rohů trčících do stran: jeden nad nosem, jeden nad každým okem, po jednom na špičkách obou tváří a deset podél hřbetu zad.“
„Rohatá tvář: velký roh nad nosem a krátké tupé rohy nad očima, které vyčnívají do stran.“
Tyto a podobné fráze popisují dva nově objevené druhy dinosaurů, s nimiž si na první pohled nebylo moudré zahrávat. Přesto nález přitahuje pozornost a povzbuzuje fantazii vědců i laiků.
Tito býložravci obrovských rozměrů byli příbuzní slavného Triceratopse a obývali kdysi „ztracený kontinent“ Laramidii – bažinaté subtropické prostředí, které vzniklo, když mělké moře v období pozdní křídy zaplavilo centrální oblast Severní Ameriky a oddělilo od sebe východní a západní polovinu kontinentu na miliony let.
„Moje nadšení z těchto nálezů je trojnásobné,“ prohlásil programový ředitel sedimentární geologie a paleobiologie při NSF Raymond Bernor.
„Za prvé, vědci objevili dva nové, zajímavé druhy dinosaurů. Za druhé, výzkum dosáhl velkého pokroku ve snaze o porozumění biogenografickému rozčlenění komunit západoamerických a východoamerických dinosaurů, do nichž očividně patřily i izolované severní a jižní skupiny zvířat. A za třetí, tento objev bude inspirací pro budoucí výkopové práce v Grand Staircase-Escalante National Monument, z něhož se nyní stala jedna z nejdůležitějších paleontologických oblastí na světě.“
A proč ta rohatá stvoření vypadala tak ošklivě? Ačkoliv probíhá spousta spekulací o funkci rohů a ozdob těchto prehistorických monster – od zahnání predátorů po rozpoznání ostatních členů stejného druhu či ovládání tělesné teploty – dnes převládá přesvědčení, že tyto rysy byly v prvé řadě určeny ke zvýšení šancí na rozmnožování.
Vysvětluje to Scott Sampson, první z uvedených autorů zprávy: „Většina z těchto bizardních znaků by se jako zbraň při boji s predátory moc neosvědčila. Je mnohem víc pravděpodobné, že je dinosauři používali k zastrašování nebo k souboji s rivaly stejného pohlaví, a také k nalákání jedinců opačného pohlaví.“
