Námět: Josef Urban
Scénář: Josef Urban, Wolfgang Limmer
Režie: Juraj Herz
Kamera: Alexander Šurkala
Hudba: Ilja Cmíral
Hrají: Mark Waschke, Karel Roden, Hannah Herzsprungová, Ben Becker, Oldřich Kaiser, Wilson Gonzales Ochsenknecht, Zuzana Kronerová, Jan Hrušínský, a další
„...msta, které se Češi dopustili na Němcích, i mnoha nevinných, po skončení války, měla nejrůznější motivy." - Juraj Herz.
Všichni jsme již určitě slyšeli o odsunech Němců z naší země po konci druhé světové války a někteří z nás toto období pocítili na vlastní kůži. O tom, že není vše černobílé a že zlo se může ukázat v různých podobách a na všech zúčastněných stranách, se mluví již od nepaměti. Režisér Juraj Herz se rozhodl svým novým filmem nazvaným Habermannův mlýn ukázat obě strany mince a jasně konstatovat, že zlo se nemá oplácet zlem a zločin zůstává zločinem bez ohledu na to, kdo jej spáchal.
Pro Juraje Herze, který za války přišel o desítky svých příbuzných, kteří byli zabiti v pracovních táborech, je Habermannův mlýn přirozeně vysoce osobním tématem. Sám také prošel německým koncentračním táborem v Sachsenhausenu, a proto, jak sám říká, je tím posledním, kdo by měl obhajovat Němce, kteří mu způsobili tolik utrpení. Přesto však se svým novým snímkem chystá dotknout tématu zločinů páchaných na Němcích na konci druhé světové války.
Zápletka
Život v pohraničí před druhou světovou válkou byl plný napětí a doba nutila místní obyvatele k rozhodnutí přiklonit se na jednu nebo druhou stranu barikády.
Lidé, kteří spolu léta existovali v normálních sousedských vztazích, začínají vytvářet dva odlišné tábory a jen ty nejsilnější osobnosti si stále dokázaly udržovat nadhled. Jedněmi z nich jsou bohatý podnikatel a majitel mlýna August Habermann (Mark Waschke), který bez předsudků dával práci Čechům i Němcům, a jeho nejbližší přítel Březina (Karel Roden).
Po začlenění Sudet do Třetí říše se ve městě usídlí esesák Koslowski (Ben Becker) s německou armádou. Habermann i přes narůstající nátlak expandující německé říše i nadále vytváří pro své české zaměstnance ochranný štít a odmítá se plně podvolit ideologii.
Bezprostředně po válce se však stává cílem pomsty „českých vlastenců", z nichž většinu tvoří jeho bývalí chráněnci. Samozvaným soudcům a katům jde ale spíše o jeho majetek než o spravedlnost.
Hodnocení
Hlavní postavou na reklamních plakátech je herec Karel Roden, ale ve skutečnosti je ve filmu obsazen ve vedlejší roli. Hlavním hrdinou je Mark Waschke, který přesvědčivě zahrál německého podnikatele Habermana a spolu s Benem Beckerem v roli sturmbannführera Koslowskiho oživili atmosféru koprodukčního dramatu, kterou filmoví diváci okusili ve snímku Vladimíra Michálka Je třeba zabít Sekala.
Kameraman Alexander Šurkala společně s Herzem studovali dobové snímky v novinách a zvolili pro natáčení přístup používaný ve starších filmových stopážích. Jedná se především o delší záběry bez střihů a mnohoúhelných pohledů, což je dnes nezvyklé a dodalo to snímku kromě přehlednosti rovněž nezaměnitelný výraz a atmosféru.
Tvůrci divákům nabízejí paletu lidských charakterů, různé životní situace a osudové zvraty, které ukazují, jak se při životních zkouškách ukáže skutečná povaha člověka.
Film nepůsobí tendenčně a hlavně na začátku a ke konci se tvůrcům daří navodit dobovou atmosféru. Sílu dodává příběhu také jeho základ ve skutečných událostech, neboť jistý průmyslník Habermann, který žil s rodinou na severní Moravě, se stal skutečně obětí poválečných čistek. Jedna z pamětnic tohoto období potvrdila na tiskové konferenci, pořádané při novinářské projekci filmu, že Habermanna znala a popisovala jeho neblahý osud.
Juraj Herz prokázal značnou duševní vyzrálost, když se dokázal na historii, již sám prožil, podívat očima nestranného diváka a odsoudit zločiny na Němcích, kteří jej uvrhli do pracovního tábora. Snímek zvládl Herz zrežírovat s jasnou vidinou svého cíle a dokázal do projektu zapojit plejádu českých hereckých hvězd, které zaplnily téměř všechny vedlejší role.
Z loni vyrobených šedesáti německých a koprodukčních filmů byl Habermannův mlýn oceněn dvěma Bavorskými filmovými cenami udělovanými ministerským předsedou Bavorska, a to za režii pro Juraje Herze a herecký výkon Marka Waschkeho. Na české scéně se film bude o přízeň publika a filmových kritiků teprve ucházet, a Herz bude možná čelit mnoha různým názorovým proudům. Na to je však podle jeho slov již dopředu připraven.
Hodnocení: 
„Myslím si, že zlo se nemá odplácet zlem. Natočil jsem tenhle film proto, abych připomněl, jaká byla pravda. Že ta msta, které se Češi dopustili na Němcích, i mnoha nevinných, po skončení války měla nejrůznější motivy. Vždy nešlo jen o odplatu za prožité utrpení, ale častým motivem bylo zastřít vlastní zbabělost i kolaboraci či motivy čistě zištné. A já si myslím, že o tom, co se dělo, se musí mluvit úplně stejně jako o zločinech druhé strany," říká o snímku režisér Juraj Herz. Čtěte více...
O námětu
Příběh vychází ze skutečnosti, kterou literárně zpracoval a vydal spisovatel Josef Urban v roce 2001 a na jejím základě vytvořil společně s Milanem Maryškou filmový scénář, který byl v roce 2002 oceněn 2. místem v Ceně Sazky.
Hubert Habermann byl ve skutečnosti mlynářem z vesnice Bludova na severu Moravy. Habermann byl Němec, ale s českými sousedy vycházel normálně, s některými se úzce přátelil, mluvil dobře česky, a to i s příslušníky vlastní rodiny. Jeho žena byla Češka, on sám za války některým Čechům pomáhal. Po osvobození záhadně zmizel. Vyšlo najevo, že byl v květnu 1945 brutálně zavražděn. Zločin nebyl nikdy řádně objasněn, viníci nebyli potrestáni a jeho žena byla i s dětmi odsunuta.
Projekt filmu Habermannův mlýn se po změnách včetně postů scenáristy i režiséra dočkal realizace až s příchodem zahraničního producenta, neboť rozpočet činí 87 miliónů korun.
Juraj Herz a Karel Dirka hovoří o filmu Habermannův mlýn
