Zkorumpovaný daňový systém, který vládnoucí barmská armáda uvalila na své obyvatele, aby mohla dále financovat své ozbrojené síly, přivádí už tak chudé vesničany do ještě větší chudoby.
Zpráva organizace Network for Human Rights Documentation-Burma (ND-Burma) podrobně informuje o tom, jak musí barmské domácnosti a podnikatelé platit svým vojenským diktátorům tak nadměrné daně, že sami mají problémy přežít.
Během let 2008 - 2010 provedla organizace 342 rozhovorů, ze kterých vyplynulo, že daňový systém není nastavený ani prováděný tak, aby pomohl domácnostem, podnikatelům a širší ekonomice, ale „řídí se potřebou barmského vojenského státu", tvrdí zpráva.
Téměř polovina ročního rozpočtu této asijské země jde na armádu, která tvrdou rukou vládne státu od roku 1962. Režim byl také kritizovaný za plýtvání peněz na drahé projekty infrastruktury, zatímco na zdravotnictví a vzdělání jde jen něco přes jedno procento rozpočtu.
Daňový systém Barmy je popisován jako svévolný a zkorumpovaný a jeho součástí je výběr peněz, půdy, zboží i práce.
Chudí jsou zasaženi nejvíce
Jedna z autorek zprávy, Dr. Alison Vicaryová, profesorka ekonomie z Macquarie University tvrdí, že chudí lidé jsou těžkým zdaněním zasaženi nejvíce.
„Většina daní se nevybírá na základě příjmu či zisku, je to paušální částka, takže se zdá, že ti nejchudší lidé v Barmě mají nejvyšší poměr zdanění," vysvětluje Vicaryová.
„Tohle je zejména problém v zemědělské společnosti, která nemá úspory ani bankovní účet. Při výběru tím pádem nemohou platit, jsou nuceni si půjčit na mimořádně vysoký úvěr nebo prodat svůj majetek či domovy," dodává.
Profesorka poznamenává, že problémem jsou také výběrčí daní. Často jde o vojenské nebo ozbrojené skupiny, kteří se nebojí používat násilí.
Strach z armády
Cheery Zahauová z Human Rights Education Institute of Burma uvádí, že tři hlavní druhy porušování lidských práv, které s daňovým systémem v Myanmaru, jak se Barmě také říká, souvisejí, jsou nucené práce, odpírání vzdělání a konfiskace půdy.
„Lidé platí daně ve strachu a občanům je odpíráno právo na informace. Agentury pro výběr daní používají při vybírání výhrůžky. Chodí od domu k domu, navštěvují vesnice a komunity nebo jim rozesílají varovné dopisy, kde stojí, že se lidé musí požadavkům podvolit," říká Zahauová.
Tresty za nezaplacení jsou kruté a venkovské obyvatelstvo má z armády hluboce zakořeněný strach.
Jeden farmář účastníkům projektu popsal, jak systém funguje: „Nevíme, kdy Prapor lehké pěchoty (PLP) přijde, aby vybrali daně z našich čajových plantáží a nemáme právo se jich ptát proč. Z čajových plantáží máme každoročně malý prospěch, stačí to jen na uživení. Nedokážeme z našich plantáží ušetřit žádné peníze na další věci. Když máme zaplatit 20 000 kyatů (cca 400 Kč) za jeden akr, ročně potřebujeme celkem 140 000 kyatů (cca 2 800 Kč). Je velice těžké ty peníze sehnat a zaplatit. Vyhrožovali nám, že jestli nezaplatíme, PLP nám vezme naši plantáž."
Podle Vicaryové je ústředním problémem to, že stát má příliš mnoho moci a kontroly nad ekonomikou a „v zemi je zkrátka příliš mnoho vojáků", kterým je třeba platit.
