Německá vlajka. (student.virginia.edu)
Německá vlajka. (student.virginia.edu)

Mnichov - Ani ne dva roky po celosvětové finanční krizi se ukazuje, že německá ekonomika se zotavuje daleko rychleji, než odborníci předvídali, a dosahuje nejrychlejšího růstu v Evropské unii.

Hrubý domácí produkt Německa vzrostl za druhé čtvrtletí 2010 o 2,2 procenta, což překonalo růst HDP z předchozího čtvrtletí. „Takové po sobě jdoucí čtvrtletní nárůsty jsme v dějinách sjednoceného Německa nezaznamenali," uvedl v prohlášení z tohoto měsíce německý statistický úřad.

Úspěch země lze přičítat vzkvétajícímu exportu, říká Frank Lehmann, ekonomický analytik hlavní zpravodajské televize ARD.

Lehmann Velké Epoše vysvětlil, že o německé průmyslové zboží, jako např. stroje, automobily atd., je na asijských trzích v čele s Čínou velký zájem. Také domácí trh ukazuje neočekávaně velkou míru poptávky.

Podle Lehmanna se atmosféra ve firmách rovněž rychle zlepšuje a podniky investují do budování, zařízení, počítačů a počítačových systémů aj. To má zase na oplátku pozitivní dopad na pracovní trh.

Německý statistický úřad hlásí, že zaměstnanost v zemi rychle roste. V druhém čtvrtletí bylo zaměstnáno 40,3 milionu lidí, což představuje nárůst o 72 000 osob neboli 0,2 procenta v porovnání s rokem předchozím, kdy byli naši sousedi hluboko uprostřed krize.

Lehmann poznamenává, že je nyní v zemi nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Poptávka je tak vysoká, že Německo zvažuje různé strategie, aby tuto poptávku naplnilo.

V rozhlase, televizi i v novinách se debatují otázky typu: měla by se země víc snažit přilákat kvalifikované zaměstnance ze zahraničí včetně rozvojových zemí anebo studenty z jiných zemí studující na německých univerzitách? Nejsou tito studenti příliš důležití pro rozvoj jejich vlastních států? Měl by německý vzdělávací systém nabízet imigrantům lepší vzdělávací příležitosti?

Neočekávaný úspěch ovšem přichází i s varovným zvonem. Ekonomika roste tak rychle, jako spadla, a to může způsobit nestabilitu a protiakce.

Pro Lehmanna je rovnováha složitá a zůstává mnoho otázek. Až skončí podpora státu, učiní vláda vláda následné kroky? Jestli národní banka zvýší úrokové sazby, jaké budou následky? Okleští firmy investice, když budou peníze „dražší"? Pro tuto situaci neexistuje historický precedent.

Article in English