Když čínský komunistický režim nařídil svou donucovací politiku jednoho dítěte v rodině, jeden okres v zemi dostal vyjímku s rozdílným pravidlem: dvě děti na rodinu, ale za třetí vysoké pokuty. Jak se srovnává tato liberální politika se zbytkem země?
Okres Yicheng (čti I-čcheng) v provincii Shanxi je testovací půdou pro politiku dvou dětí v rodině. O pětadvacet let později tam nezažili žádný nadměrný růst populace a poměr nově narozených dětí je v normě i podle mezinárodních měřítek.
Wu Baotang z Výboru pro kontrolu porodnosti řekl pro německou Deutsche Welle, že Yicheng má nad růstem populace dobrou kontrolu.
„V osmdesátém pátém, když naše země začala experimentovat s pilotními projektem, činil náš počet obyvatel jedno procento z celkové populace provincie Shanxi. Po 25 letech praxe je naše lidnatost menší než jedno procento - naše odhady jsou 0,92 procent. Náš poměr pohlaví u novorozeňat zůstal také normální," řek Wu.
Chen Yanli, místní matka dvou dětí, je s politikou dvou dětí v Yichengu spokojena.
„Původně jsme nechtěli mít druhé dítě, protože naše ekonomická situace je omezená. Později jsme zvážili, že jedno dítě bude osamocené, tak jsme se rozhodli mít druhé, aby tomu druhému dělalo společnost. Stojí to tak moc peněz mít dítě. Dvě nám stačí."
I když si mohou dovolit mít děti dvě, mnozí lidé v Yichengu si to musí dobře promyslet, než se rozhodnou pro druhého potomka.
Liu Wenxu, který má dva syny, prohlašuje: „Společnost se vyvíjí tak rychle. Naše břemeno jako rodičů je těžké. Snažím se, co to jde, abych děti poslal do školy. Náklady na jejich školu představují 60 - 70 procent z našeho příjmu."
Projekt v Yichengu byl po dlouhé roky v tajnosti. Žádná oficiální média o něm neinformovala. Přitom výsledky politiky dvou dětí na rodinu přinášejí pochybnosti o politice jednoho dítěte, kterou strana prosazuje. Mnozí tuto politiku odsuzují jako nehumánní.
Organizace Women's Rights in China (Práva žen v Číně) se zajímá o ženy v pevninské Číně už dlouhou dobu. Zhang Qing, představitelka organizace, vysvětluje, že státní politika jednoho dítěte, kterou čínský režim již třicet let vynucuje, způsobila společenské problémy, např. nerovnováhu v poměru pohlaví, obrovské utrpení bezpočtu čínských žen a rodinám a závažné porušování práv žen.
Nedávná studie publikovaná v britském lékařském žurnálu tvrdí, že celkový poměr pohlaví v Číně je 126 chlapců na každých 100 dívek. Devět provincií má u druhého dítěte poměr přes 160 chlapců na každých 100 dívek. V článku se uvádí, že „výběrové potraty podle pohlaví stojí za téměř všemi přebytečnými chlapci."
Čína má také nejvyšší míru ženských sebevražd na světě. Podle organizace Women's Rights Without Frontiers (WRWF) je Čína jediným státem, kde se zabijí více žen než mužů.
Reggie Littlejohnová, zakladatelka a předsedkyně WRWF, svědčila 10. listopadu 2009 společně s ostatními odborníky na čínskou politiku jednoho dítěte před kongresovým výborem USA pro lidská práva. Prezentovala nové důkazy o tom, že tato politika se zavádí nucenými potraty, nucenou sterilizací a zabíjením novorozeňat.
Littlejohnová prezentovala dva dokumenty o nuceném potratu, které byly získány z Číny a které obsahovaly nové informace o praxi zabíjení novorozeňat. Podle těchto zdrojů praxe zahrnuje propichování mozku a zavedení jedu do mozku jehlou při porodu nebo okamžitě po něm, házení novorozených dětí na zem, topení dítěte v kbelíku s vodou a šlapání po novorozeňatech.
V článku, který Epoch Times (americká verze Velké Epochy) otiskl 14. června 2010, Littlejohnová uvedla: „Podle mého názoru představují nucený potrat, nucená sterilizace a vraždy novorozeňat, tak jak jsou dnes praktikovány v Číně, zločin proti lidskosti a vážnou krutost vůči lidských právům, která je buď součástí vládní politiky... nebo běžnou praxí tolerovanou či promíjenou vládou."
