Podle studie britských a amerických výzkumníků vědí vědci o největším prostředí pro život na Zemi - o hlubokém, otevřeném oceánu - jen velmi málo.
Výzkum vydaný v žurnálu PloS One říká, že většina našich vědomostí o pestrosti mořských druhů pochází z mělkých oceánů a mořského dna, zatímco hluboké a tmavé masy vody zůstávají z velké části neprozkoumány.
Tento názor pochází od jednoho z průkopníků mořské biologie Charlese Wyvilla, který v 70. letech 19. století věřil, že se život v moři týká pouze mořského dna a vrchních vrstev oceánů a že část uprostřed větší tvory zcela postrádá.
Poslední odběr vzorků tuto myšlenku vyvrátil. Živočichové, jejichž život byl v těchto hlubokých vodách objeven, zahrnuje obrovské čelisti žraloků a gigantické olihně.
Výzkumníci říkají, že pro dlouhodobě fungující správu mořských ekosystémů je porozumění rozložení života v moři důležité.
„Je šokující, že v roce 2010, v Mezinárodním roce biologické různorodosti, zůstává to největší přirozené prostředí pro život prakticky neprozkoumáno," řekl ve zprávě pro tisk vedoucí výzkumník Sheffieldské university, Dr. Tom Webb.
