Ozdobená oliheň, Histioteuthis bonelli, plave nad  Středoatlantským hřbetem v hloubce od 500 do 2000 metrů. (David Shale <script type='text/javascript'>
 <!--
 var prefix = 'ma' + 'il' + 'to';
 var path = 'hr' + 'ef' + '=';
 var addy89071 = 'david.shale' + '@';
 addy89071 = addy89071 + 'virgin' + '.' + 'net';
 document.write('<a ' + path + '\'' + prefix + ':' + addy89071 + '\'>');
 document.write(addy89071);
 document.write('<\/a>');
 //-->\n </script><script type='text/javascript'>
 <!--
 document.write('<span style=\'display: none;\'>');
 //-->
 </script>Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
 <script type='text/javascript'>
 <!--
 document.write('</');
 document.write('span>');
 //-->
 </script>)
Ozdobená oliheň, Histioteuthis bonelli, plave nad Středoatlantským hřbetem v hloubce od 500 do 2000 metrů. (David Shale Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. )

Podle studie britských a amerických výzkumníků vědí vědci o největším prostředí pro život na Zemi - o hlubokém, otevřeném oceánu - jen velmi málo.

Výzkum vydaný v žurnálu PloS One říká, že většina našich vědomostí o pestrosti mořských druhů pochází z mělkých oceánů a mořského dna, zatímco hluboké a tmavé masy vody zůstávají z velké části neprozkoumány.

Tento názor pochází od jednoho z průkopníků mořské biologie Charlese Wyvilla, který v 70. letech 19. století věřil, že se život v moři týká pouze mořského dna a vrchních vrstev oceánů a že část uprostřed větší tvory zcela postrádá.

Poslední odběr vzorků tuto myšlenku vyvrátil. Živočichové, jejichž život byl v těchto hlubokých vodách objeven, zahrnuje obrovské čelisti žraloků a gigantické olihně.

Výzkumníci říkají, že pro dlouhodobě fungující správu mořských ekosystémů je porozumění rozložení života v moři důležité.

„Je šokující, že v roce 2010, v Mezinárodním roce biologické různorodosti, zůstává to největší přirozené prostředí pro život prakticky neprozkoumáno," řekl ve zprávě pro tisk vedoucí výzkumník Sheffieldské university, Dr. Tom Webb.

Article in English

Toto je samička Gaussia princeps, batypelagická buchanka (Hopcroft/UAF/CMarZ <script type='text/javascript'>
 <!--
 var prefix = 'ma' + 'il' + 'to';
 var path = 'hr' + 'ef' + '=';
 var addy52514 = 'hopcroft' + '@';
 addy52514 = addy52514 + 'ims' + '.' + 'uaf' + '.' + 'edu';
 document.write('<a ' + path + '\'' + prefix + ':' + addy52514 + '\'>');
 document.write(addy52514);
 document.write('<\/a>');
 //-->\n </script><script type='text/javascript'>
 <!--
 document.write('<span style=\'display: none;\'>');
 //-->
 </script>Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
 <script type='text/javascript'>
 <!--
 document.write('</');
 document.write('span>');
 //-->
 </script>)
Toto je samička Gaussia princeps, batypelagická buchanka (Hopcroft/UAF/CMarZ Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. )
Dudley Foster, pilot ponorky amerického námořnictva Alvin,  shromáždil první vzorky a je po něm pojmenován druh, Bathocyroe fosteri (řád Lobata), který  je běžný v souboru planktonu ve středních vodách. Laločnatý živočich z kmene Ctenophora byl nalezen ve středních hloubkách všech oceánů, tento druh je velmi běžný v blízkosti Středoatlantského hřbetu. (MAR-ECO/Marsh Youngblut)
Dudley Foster, pilot ponorky amerického námořnictva Alvin, shromáždil první vzorky a je po něm pojmenován druh, Bathocyroe fosteri (řád Lobata), který je běžný v souboru planktonu ve středních vodách. Laločnatý živočich z kmene Ctenophora byl nalezen ve středních hloubkách všech oceánů, tento druh je velmi běžný v blízkosti Středoatlantského hřbetu. (MAR-ECO/Marsh Youngblut)