Čínská malba z dob Konfucia. (czech.cri.cn)
Čínská malba z dob Konfucia. (czech.cri.cn)

Respekt k učitelům a uchovávání ctnosti patří k tradičním mravům uplatňovaných lidmi v Číně.

Učitelé, kteří předávají morálku, vědomosti a hodnoty, učí lidi, jak se správně chovat jeden k druhému a jak se má společnost chovat jako celek. Tito učitelé jsou příkladem ctnosti.

Kniha obřadů je jedním z pěti klasických konfuciánských kánonů. V jedné ze 49 kapitol knihy se píše:

„Bude-li zajištěna správná úcta k mistrovi, pak ctnost, kterou ztělesňuje, se považuje za váženou. Když se tak stane, lidé budou vědět, jak si vážit učení.“

Aby si studenti udrželi učitele ve vážnosti a ctili ctnost, musí respekt a zdvořilost nejen ukázat, ale mít je i ve svém srdci a věrně následovat předávané učení. Podívejme se na několik příkladů, jak lidé v dávných dobách projevovali respekt svým učitelům a vážili si ctnosti.

 

Jin Si vzdává čest Lao C'

Jin Si byl učenec z dynastie Západní Čou (1100 – 711 př. n. l.). V raném věku si oblíbil staré knihy a stal se expertem na astronomii a mnoho jiných věd.

Jednoho dne pozoroval nebesa a uviděl na obzoru na východě fialový opar, které nemizel. Učenec věděl, že to značí příchod mudrce, který se z toho směru objeví a projde průsmykem Chan-ku. Protože měl na starosti povolovat, kdo smí při cestě na západ průsmykem projít, nařídil strážcům, aby ho okamžitě informovali, jestli spatří v příštích pár dnech někoho s neobvyklým zjevem.

Rovněž poslal lidi, aby vyčistili ulice a zapálili vonné tyčinky v přípravě na uvítání mudrce. O pár dnů později obdržel zprávu, že se k průsmyku blíží starší muž s bílými vlasy a božskou postavou, jedoucí západním směrem na voze taženém volem. Jin Si okamžitě odjel, aby starého mudrce přivítal.

Poklekl k zemi deset metrů před vozem a řekl: „Jin Si, nejvyšší úředník chan-kuského průsmyku, zdraví mudrce.“ Starý muž odpověděl: „Já jsem jen obyčejný občan. Můžeš mi říct, proč předvádíš tento mimořádný rituál?“ Jin Si vysvětloval: „Čekám na váš příjezd už několik dnů, poté, co jsem spatřil znamení, že brzy dorazí božská bytost. Upřímně doufám, že mě vaše svatost osvítí.“

Stařec se otázal: „Jaká byla ta znamení, co jsi viděl?“ Jin Si odpověděl: „Desátého měsíce loňského roku se v zimním období na západní obloze pohybovala Hvězda mudrce a tento měsíc přišel jemný vánek přinášejíc na východním obzoru fialový opar. Proto jsem věděl, že tudy bude procházet mudrc směřující k východu.“

„Fialový opar byl tak rozlehlý, že se táhl deset tisíc mílí – znamení, že nepůjde o žádného obyčejného mudrce. Mlha byla vedena Hvězdou vola, což mi napovědělo, že mudrc přijede vozem taženým volem. Dnes při spatření vaší svatosti s tímto výjimečným nadpřirozeným zjevem, pokud byste mi mohl poradit v mé kultivaci, nenalezl bych dost slov k vyjádření své vděčnosti.“


Stařec byl potěšen vidíc Yinovu upřímnost, laskavé srdce a zdvořilé jednání. Usmál se, pravíc: „Poznal jsi mě, starého muže. Já jsem o tobě taktéž věděl. Měl bych ti nabídnout spásu.“ Yin byl velmi rád a hluboce se mudrci klaněl.

Když se otázal na jméno starého mudrce, ten odpověděl: „Mé jméno je ohromné. Právě teď je mým příjmením Li a prvním jménem Po Jang. Lidé mi říkají Lao Tan.“ Yin zapálil vonnou tyčinku, poklonil se a ukončil rituál k poctění Lao C' jako svého učitele. C' je zdvořilostní titul používaný namísto jména.

Lao C' zůstal v průsmyku Chan-ku jen krátce, ale dost na to, aby stihl zapsat něco, co je těžké definovat nebo popsat a pro co se používá termín Tao. V něm zachytil své názory o vesmíru, člověku a společnosti. Jin Siovi předal rukopis o pěti tisíci slovech nazvaný Tao Te Ching. Jin Si následoval pokyny Lao C' při kultivaci mysli a těla, propagoval učení taoistické školy při spravování země a pro dobro světa a uspěl ve své kultivaci. Pozdější generace mu vzdávaly úctu jako Yinovi, opravdovému člověku.

 

Konfucius a jeho učedníci

Konfucius, žijící přibližně v letech 551 – 479 př. n. l., byl proslulý myslitel, filozof a učitel. Legendy praví, že měl přes tři tisíce žáků, z nichž 72 byli učedníci, jež mu byli nablízku. Konfucius praktikoval svá vlastní učení. Jeho usilování o pravdu, ideály a osobní bezúhonnost stejně jako jeho principy slušnosti, laskavosti, úcty a pokory, jeho oddanost a starost o obyčejné lidi inspirovaly jak jeho učedníky, tak i budoucí generace.

Konfuciovi studenti si jej hluboce vážili a přistupovali k němu jako ke svému otci a vykonávali jeho rozhodnutí jako svá vlastní. Považovali svou oddanost čestným ideálům za nejvyšší smysl. Jeho student Jen Chuej byl „spokojen, zůstal chudým, zatímco se zaměřil na svoje následování Taa,“ kultivoval se a přísně následoval Konfuciovo učení.

Další žák, Mi C'-ťien, zachovával zákony a pořádek hraním na strunný nástroj, podbarvujíc ctnost harmonickou hudbou a vybízejíc lidi, aby se usadili a tvrdě pracovali. A jiný student, C' Sia, sepsal texty z rozprav s Konfuciem, propagoval vzdělání a vedl veřejnost k dobrotě. 

Konfuciovi žáci jej následovali na dlouhé a svízelné cestě šíření jeho učení v různých zemích. Když jiní jejich učitele haněli, oni ho bránili a potvrzovali jeho šlechetný charakter. Ceng Cchan chválil Konfucia jako člověka s velkou ctností, „čistého, jako by byl omytý přílivovými vlnami velké řeky, na kterou září podzimní slunce, a svatého jako nekonečný vesmír.“

Ceng Cchan zaváděl laskavé principy, jež Konfucius kázal. Je známa jeho citace: „Učenec musí mít sílu a odhodlání, protože má na svých bedrech vážné zodpovědnosti a před sebou dlouho cestu. Nebudou jeho zodpovědnosti vážné, pokud usiluje o plnění laskavých principů po celé zemi? Nebude jeho cesta dlouhá, pokud má až do věčnosti zachovávat spravedlnost?“

 

Císař Tchaj-cung z dynastie Tchang

Císař Tchaj-cung z dynastie Tchang byl v čínských dějinách velmi uznáván jako moudrý vladař. Zvláštní pozornost věnoval vzdělání a princům pečlivě vybíral učitele, mezi kterými byli např. Li Kang,  Čang Süan-su, Wej Čeng a Wang Kuej, všichni muži velké ctnosti, kteří byli vysoce uctíváni.

Při jedné příležitosti měl Li Kang problémy s chodidly, takže nemohl chodit. Císařský dvůr měl přísná pravidla zakazující úředníkům být přenášen v nosítkách. Očekávalo se od nich, že budou chodit s velkou pečlivostí.

Když se císař Tchaj-cung dozvěděl, že Li Kang má problémy s nohami, dal vyhlásit, aby mu bylo přiděleno právo být k císařskému dvoru přinesen a také nařídil princi, aby svého učitele pozdravil, až ke dvoru dorazí.

Při další události se císař dozvěděl, že jeho čtvrtý syn, Li Tchaj, se nechová ke svému učiteli Wang Kuejovi s úctou, a syna před Wang Kuejem pokáral: „Až příště uvidíš svého učitele, musíš být k němu stejně uctivý jako ke mně. Není dovolena ani nejmenší odchylka.“ Od té doby byl princ ke svému učiteli zdvořilý a uctivý a jeho studia se také zlepšila. Přísná rodinná pravidla císaře Tchaj-cunga požadovala od všech princů, aby své učitele respektovali a cenili si učení, kterých jim bylo dopřáno.

Císař Tchaj-cung vydal dekret, ve kterém se uvádělo: „Provedl jsem pečlivou srovnávací studii moudrých císařů a králů. Všichni bez výjimky měli skvělé učitele. Žlutý císař se učil od Tchaj Tiena, Čuan-sü se učil od Lu Tchu, Jao se učil od Jin Šou, Tchang se učil od Wej C'-po …  pokud se člověk neučí, nemůže porozumět principům předávaných z dávných dob. Neexistuje člověk, kterému takové porozumění chybí, a přitom vládne zemi a udržuje ji v míru.“

Císař vyhlásil, že jeho synové musí své učitele ctít tak, jako jeho samého, a navíc vybízel učitele, aby mluvili přímo, když poukazují na nedostatky princů. Schopnost učitelů naplnit jejich velkou zodpovědnost byla do velké míry prací císaře Tchaj-cunga a jeho pochopením, podporou a povzbuzením.
Když byl za korunního prince určen devátý syn, Li Č', císař pro něj ustanovil ještě přísnější pravidla. Musel stát, kdykoliv jeho učitel nebo otec mluvil a musel se jejich slovům naučit nazpaměť, vyjadřujíc vzápětí na to svou vděčnost.

Staré pořekadlo praví: „Kdo je tvým učitelem jeden den, je tvým otcem po zbytek života.“ Příběhy o lidech v dřívějších dobách, kteří si vážili svých učitelů a ctnosti, kterou tito představovali, se předávají dále jako inspirace pro budoucí generace. Tyto příběhy jsou obdivovány dnešními lidmi se smyslem pro morálku a těmi, kdo se chovají podle vysokých ideálů. Všechno to začíná u úcty k učitelům a zachováváním ctnosti.

Dávní mudrcové si vážili svých učitelů, kteří je učili Tao.

Převzato z Clearwisdom.net

Article in English