20. dubna uplynulo sedm dní od zemětřesení, které zasáhlo město Yushu v západní části Číny a zabilo tisíce obyvatel.
Zemi pokryl sníh a podle tibetské tradice je sedmý den po úmrtí významnou příležitostí k upomínce na zemřelé. Tibeťané v Gesar Plaza uspořádali obřad, kde mniši a lámové recitovali sútry.
Ve stejný den nejmenovaný voják sdělil Velké Epoše, že pokud čínské posádky v oblasti zasažené zemětřesením narazí na tibetského aktivistu propagujícího nezávislost, může být na místě zastřelen bez nutnosti souhlasu vyšších autorit.
Podle luosongského mnicha z města Jiegu bylo téměř čtyřiceti tisícům mnichů z provincie S‘čchuán, Tibetu a dalších okolních oblastí, kteří se podíleli na záchraně obětí zemětřesení, nařízeno opustit postižené území do dvou dnů po události. Některé požádali, aby odešli do 20. dubna před čtvrtou hodinou odpoledne.
Mnich tvrdil, že byli vyhnáni i všichni mniši z ostatních měst a nebylo jim dovoleno zúčastnit se jakýchkoliv záchranných činností.
Slečna Woeserová, tibetská spisovatelka, citovala slova tibetského mnicha ze zóny otřesů, který uvedl, že několik set mnichů, kteří jako první přijeli z Ganzi v S‘čchuánu, aby poskytli pomoc, byli z oblasti odsunuti, a ostatní mnichy z dalších měst vykázali do úterý.
Podotkla také, že představitelé komunistického režimu mají obavy z rostoucích dohadů, že zpustošené území přijede navštívit dalajláma.
Místní obyvatel Gong Ru rovněž uvedl, že mniši byli donuceni zónu zasaženou zemětřesením opustit. Dodal, že do oblasti přijelo několik vojenských vozidel a od letiště v Yushu po město Jiehe byly vystavěny stanoviště hlídek prověřujících osoby vstupující na poničené území.
Ru řekl, že v posledních dvou dnech viděl několik kolon vojenských vozidel s prapory armády Lanzhou. Nebyl si jistý, kolik posádky vezly, ale odhadnul, že šlo o dvě skupiny o zhruba patnácti vozidlech. Na poklicích pneumatik byly vidět emblémy armádní jednotky Luanzhou.
Další z místních uvedl, že vojáci a záchranné týmy se potýkaly s výškovou nemocí, zatímco tibetsky mluvící mniši podobné problémy neměli a hráli při záchranných procesech důležitou roli. K záchranářům se také připojilo několik tisíc mnichů z postižené oblasti a další tisíce z Tibetu. Vojáci zůstávali v pozadí, zatímco se mnoho mnichů prokopávalo troskami a hledalo přeživší.
Tibeťané si stěžují, že státní média věnovala pozornost pouze armádě a nepoukázala na těžkou práci tibetských mnichů.
