Ženšen byl vždy zahalen do tajemného závoje kouzel a lidových pověr. Stejně jako husté hornaté lesy, kde přirozeně roste, i jeho použití se datuje hluboko do starověku.
Ženšen je bylinná trvalka patřící do rodu Panax, jehož název je odvozený od řeckého slova Panacos (všelék), tedy univerzální lék na všechno. Oba dva druhy, asijský i americký, se používají v lékařství, rostou ve stejném prostředí a stejně vypadají. Jediný rozdíl spočívá v tom, že asijská odrůda je větší.
Americký ženšen
Americký ženšen (Panax quinquefolius) roste v listnatých lesích hor ve střední a východní části Severní Ameriky. První exempláře amerického ženšenu byly přepraveny do Evropy v roce 1704.
Nebude asi žádným překvapením, když prozradíme, že severoameričtí Indiáni kořen ženšenu znali také a používali jej pro jeho léčivé účinky. Říkali mu garantoquen, což znamená „jako člověk”, protože jeho rozvětvená struktura kořene velmi připomíná tvar člověka (i když si musíte pomoci trochou představivosti). Zajímavé je, že čínský název pro ženšen (ren shen) má obdobný význam. A opravdu, čínský znak pro „shen” také připomíná tvar kořene.
Indiáni mají zvláštní metodu sbírání kořene, který se sklízí jen poté, co červený plod rostliny dozraje. Než se kořen vykope, stonek se ohne k zemi, což má údajně zvýšit rychlost klíčení a poskytnout v budoucnosti větší úrodu.
Ženy Siouxů měly mimořádně vypracovaný způsob čištění a zpracovávání ženšenu a říkalo se, že sbírají nejlepší kořeny ze všech kmenů.
Asijský ženšen
Asijský ženšen (Panax ginseng) se nachází především na severní polokouli, hlavně v Číně, Tibetu, Mongolsku a Koreji. Za tradičně nejdražší jsou považovány odrůdy z Koreje a Mandžuska. Movití Číňané jsou ochotni zaplatit až 200 000 amerických dolarů za vitalitu, kterou zvyšují vlastnosti prvotřídního kořene ženšenu.
Takovéto vysoce ceněné kořeny lze najít divoce rostoucí v hornatých oblastech Koreje a v severovýchodní Číně, v horách Changbai (čti Čchang-paj) a Xiaoxinganling (Siao-sin-kan-ling), kde rostou na příkrých svazích ve výškách mezi 500 až 1 100 metry nad mořem.
Ženšen rostoucí divoce ve starých lesích s hluboce hlinitou půdou a vlhkým vzduchem má daleko větší sílu než ženšen pěstovaný komerčně v nepřirozeném prostředí. To je jasným důkazem toho, že vlastnosti rostliny jsou úzce spjaty s jejím přirozeným prostředím.
Podle taoistické filozofie se ženšenu připisuje mírně chladná povaha, protože roste v chladných a stinných horách. Říká se, že má více jinu, ale také maličko jangu, jelikož roste na svazích hor, které jsou považované za jangové.
Léčivé účinky
Co se týče pěti prvků, zmiňovaných v čínské medicíně, je ženšen považován za součást prvku země, protože jeho přirozené prostředí se nachází v horách.
Ženšen má mírně nasládlou chuť. Každý z pěti prvků se vztahuje k tělesným orgánům. K prvku země patří slezina a žaludek, a proto může sladkost ženšenu posílit jang sleziny a žaludku, vysílajíc energii do celého těla. Podle čínského bylinkářství může sladká chuť svlažit, vyladit a zlepšit životní energii.
Ženšen je vskutku čínskými lékaři ze všech bylin ceněn nejvíce a jeho použití se datuje minimálně 5 000 let do minulosti. Přičítá se mu řada léčivých účinků a mnoho západních vědců se diví, jak může jedna bylina mít tak rozsáhlé terapeutické použití. Odpověď na to je relativně snadná, když pochopíme, co tradiční čínští lékaři věděli velmi dobře – že primárním účinkem ženšenu v těle je náprava funkcí hypofýzy (podvěsek mozkový).
Hypofýza a štítná žláza regulují produkci hormonů v těle. Pohlavní ústrojí a adrenální hormony jsou také regulovány hypofýzou, což může být příčinou pověsti ženšenu, že omlazuje a udržuje pohlavní orgány zdravé.
Číňané mají pro použití ženšenu tradiční jednoduchou metodu. Mají ve zvyku nosit v kapse po celý život kus sušeného kořene, a když potřebují energii, ať už kvůli nemoci, únavě nebo pro obnovení chuti do života, ženšen vytáhnou a malý kousek požvýkají nebo z něj uvaří několik konviček čaje, dokud není vitalita obnovena. Kořen pak zas v kapse zůstává až do příchodu další krize. A v tom spočívá nejužitečnější vlastnost ženšenu – jako krátkodobý posilovač energie.
Lidé ze Západu, kteří by chtěli využít vlastností kořene, by jej měli užívat stejným způsobem. Ti z nás, kteří mají hypofýzu zdravou, kteří proběhnou dnem s energií a entusiasmem a kteří nemají nadváhu, ženšen nepotřebují. Osobám s nadváhou, které se pohybují trochu pomaleji, může občasný šálek ženšenového čaje pomoci.
Zkuste malou dávku, a pokud získáte nový náhled na život a více energie, možná pochopíte, proč Číňané nazývají ženšen “divem světa.”
