Tolik žen má strach z módy. Bezpečně se cítí jedině když splynou s okolím, nebo když si obléknou totéž, co každá druhá. Většina žen by odpřisáhla, že chce vypadat odlišně, ale ve skutečnosti nevypadají. Pochopily zjevně termín „módní policie“ příliš doslovně.
Omotáte-li si šálu kolem krku neobvyklým způsobem a někomu se to nebude líbit, slibuji vám, že nebudete zatčena. Lidé za vámi dokonce ani nepoběží na ulici, aby se vám mohli vysmívat.
Mám kamarádku, která oplývá mnoha úžasnými vlastnostmi, ale styl v oblékání mezi ně nepatří. Pokud má při odchodu z domova všechny důležité části těla zakryté, myslí si, že se pěkně oblékla. Jednou jsem na sobě měla pásek s přezkou na straně místo uprostřed. Řekla mi: „Nevěděla jsem, že tohle můžeš udělat.“
A já se ptám – kdo mě zastaví?
Koupila jsem si nepříliš drahý kroužkový náhrdelník. Poté, co se rozbilo zapínání, již nešlo opravit, protože šperk nebyl z pravého zlata. Už jsem se chystala ho vyhodit, když jsem si najednou vzpomněla na jedny mé džíny. Díky dvěma spínacím špendlíkům je teď zdobí řetěz na kapse.
Jednou z mých manýr v módě je, že nemám v oblibě kabelky, které mají jak držadla do ruky, tak popruhy přes rameno. U takových tašek mají ramenní popruhy vždy nějakou kovovou karabinku, aby se taška dala nosit i bez nich. Vždycky ty popruhy sundám a nosím je jako pásek volně okolo boků.
Mám černou krokodýlí kabelku „Kelly“ s držadly i ramenním popruhem, který mi perfektně sedí na bocích. Mám i jinou, levnější tašku, která má rovněž popruh přes rameno i držadla do ruky. Řemen z ní byl moc velký, než aby se dal nosit jako pásek. Měl ale nastavitelnou přezku. Vzala jsem sekáček na led a udělala do popruhu dírky, abych mohla regulovat jeho obvod. Teď je z něj krásný pásek.
Jednoho šedivého, pochmurného rána jsem si zapnula plášť a měla jsem pocit, že ho musím nějak rozjasnit. Doplnila jsem ho šálou, ale stejně tomu něco chybělo. Tak jsem vzala velikou látací jehlu, očkem provlékla vlákno zářivě růžové vlny a připíchla jsem si jehlu do klopy. Celý den to někdo komentoval a usmíval se.
Jeden módní návrhář kdysi prohlásil, že i špatný vkus je lepší než vůbec žádný. Nejsem si jistá, jestli bych v tomhle směru zašla až tak daleko, když si vzpomenu na některé vskutku do očí bijící příklady špatného vkusu, ale teď teprve chápu, jak to myslel.
Jeden ze způsobů, jak se poučit, je porušit zaběhlá pravidla. Někdo říká, že porušovat pravidla je v pořádku, pokud ovšem víte, jak vlastně znějí. A pravidla se mění neustále. Vznešené dámy kdysi ani nepomyslely na to, že by opustily brány domova bez rukaviček a klobouku. Dneska rukavice nosíme jen v zimě, a klobouky… kdo nosí klobouky?
Tak začněte trochu žít. Zapomeňte na módní policii a pamatujte: móda by měla být zábava.
