Protože by to mohlo znamenat pád zdi a konec strany!
To, že se Google rozhodl přestat pro Čínskou komunistickou stranu (ČKS) cenzurovat čínský internet, lze do značné míry přirovnat k jednání, které kdysi vedlo k pádu Berlínské zdi.
Kvůli množícím se „nezvykle profesionálním“ pirátským útokům na Google a na G-mailové účty, náležící čínským bojovníkům za lidská práva, vydala 11. ledna společnost prohlášení, ve kterém odmítá další účast na čínské internetové cenzuře a nevylučuje ani možnost stažení se z tamního trhu. Google tvrdí, že počítačové útoky byly cíleny na získání duševního vlastnictví a že kromě jejich společnosti bylo napadeno ještě nejméně 20 dalších firem z oblasti technologií, financí a chemického průmyslu.
Krok společnosti Google by tak mohl být jakousi čínskou alternativou pádu Berlínské zdi a mohl by být předzvěstí skonání tamního režimu.
Ve starověké Číně lidé věřili v kosmické načasování: když nastanou správné okolnosti, věci se přirozeně stanou. Pád komunismu ve východní Evropě a v Rusku toho může být zářným příkladem. I když americký prezident Ronald Reagan pronesl slova (mířená na tehdejšího sovětského vůdce Gorbačova): „Pane Prezidente, strhněte tu zeď!“ ve skutečnosti pád Berlínské zdi, a to bez jediného výstřelu, způsobilo správné načasování, což zahrnovalo stav uvědomění lidí. Jinak řečeno – čas dozrál. Většině lidí připadalo, že to přišlo nečekaně, bez námahy a jakoby kouzlem.
Uvidíme, zda slogan společnosti Google: „Nebudem zlí,“ dokáže být podobně kouzelnou mantrou, aby dokázal svrhnout čínský internetový firewall i tamní komunistický režim. Čínští uživatelé internetu dnes ve velkém nechávají před pekingskou pobočkou Google zapálené svíce a květiny, což v mnohém připomíná modlitby za mír, jenž se před několika desítkami let konaly v Drážďanech a Berlíně.
Náhlé odblokování některých internetových služeb
Mnohé čínské uživatele také překvapilo náhlé odblokování některých internetových služeb. 16. ledna se ve Financial Times objevil sloupek Jamese Kynge, který říká, že když Google umožnil necenzurované vyhledávání na čínských webech poprvé, Číňané projevili ve vyhledávaných slovech ohromnou zvědavost. Patrně také kvůli tomu, že očekávali brzký zásah stranických struktur, který volnému brouzdání po síti rychle zamezí.
Čínská komunistická strana tak čelí hned dvěma problémům. Za prvé jí hrozí, že zrušením cenzury se občané začnou proti vládní garnituře paktovat, až se dozvědí, co všechno před nimi celou tu dobu skrývá, a za druhé – pirátské útoky a odchod Google z čínského trhu by mohl předznamenávat odchod dalších firem a obchodních partnerů, důležitých pro tamní ekonomiku, což by mohlo ČKS poškodit jak finančně, tak z hlediska reputace.
Kynge ve svém článku píše, že „...vzdor společnosti Google vůči čínskému cenzorskému režimu není jen rozhodnutím jedné společnosti, která se vrací ke svým principům otevřené společnosti, které předtím pragmaticky vyměnila za licenci k podnikání, když souhlasila s autocenzurou při vstupu na čínský trh.Tento krok může být dokladem toho, že přizpůsobování, k němuž západní podniky v Číně přikročily, může zajít jen do určité míry, než od takto pokřivených hodnot západní podniky znovu ustoupí a vrátí se zpět ke svým vlastním.“
Agentura Reuters nedávno uvedla, že mnoho velkých zahraničních firem se v posledních letech vzdalo svých investic v Číně, ať již kvůli nelítostné konkurenci, nebo kvůli striktním omezením, která požadují, aby vedení podniků bylo svěřeno do rukou čínských partnerů. Mezi tyto společnosti patří: Time Warner Cinemas, eBay, Fosters (největší australský pivovar), Yahoo!, Royal Ahold nebo módní prodejce Giordano International.
Německý časopis „Handelsblatt“ vydal 15. ledna článek s nadpisem: „Strach z krádeží dat ohrožuje obchodování s Čínou.“ Píše se v něm: „Internetové útoky na Google v Číně německé firmy vyděsil. Špionáž a rostoucí tlak Pekingu na vydávání citlivých dat brání obchodům s touto rostoucí velmocí. Německé ekonomické kruhy bijí na poplach - a dokonce varují, že může dojít ke stažení německých společností z čínského trhu.“
Německý Frankfurter Allgemeine Zeitung píše toto: „Řadu vysoce postavených čínských funkcionářů pravděpodobně rozhodnutí Google překvapilo. Čína si už totiž zvykla na fakt, že kritiku ze zahraničí může jednoduše ignorovat. Tamní vláda však udělala chybu typickou pro většinu diktátorských režimů: s demokratickými zeměmi se po určitou dobu snadno vychází, protože nemají tendenci přehnaně reagovat. Každý kalich ovšem jednou přeteče. A pokud budou ohroženy jejich základní hodnoty ... začnou se bránit .“
Mezitím ve Spojených státech mluvčí ministerstva zahraničí USA Philip J. Crowley 22. ledna prohlásil, že Američané podají v Pekingu formální diplomatický protest, kterým hodlají dát najevo své znepokojení nad nedávnými snahami proniknout do počítačových systémů amerických firem.
Jak bude ČKS tváří v tvář takové kritice a tlaku reagovat? James Kynge z Financial Times si všiml, „jak snadno čínské úřady propagandy obracejí západní kritiku ve svůj prospěch a využívají ji k posílení anti-západních výpadů na internetu nebo vlastenecké věrnosti. Co se případu Google týče - jen pár hodin poté, co Google v otázce cenzury obrátil, začaly stranické noviny hrát na citlivou strunu čínských lidí probíraje, jak západní mocnosti v minulosti Čínu utiskovaly. Chtějí tak vybudovat velkou zeď vlastenecké horlivosti.“
V souvislosti s tím prý čínská média provedla průzkum, táže se statisíců čtenářů, zda si myslí, že by čínská vláda měla přistoupit na podmínky Google. „Drtivá většina“ oslovených údajně odpověděla, že Peking by se Google měl postavit.
Takový „průzkum“ je samozřejmě třeba vnímat se značnou rezervou, protože něco takového jako nezávislý tisk v Číně zkrátka a dobře neexistuje. Režim si může vymyslet a zveřejnit cokoliv si jen usmyslí či zamane. Nebylo by to poprvé.
Je jasné, že strana nechce, aby lidé na internetu hledali...
Je jasné, že strana nechce, aby lidé na internetu hledali informace o náměstí Nebeského klidu, aférkách národních lídrů, korupci a ostatních podobných věcech, jenže tohle všechno chtějí právě čínští občané vědět. To je samozřejmé. Lidé by také raději měli k dispozici volný tok informací, než blokovaný internet a cenzurou zmítané sdělovací prostředky.
Komunistická strana Číny má historii násilí proti svým vlastním lidem a sílu si udržuje výhradně prostřednictvím útlaku, korupce a kontrolou médií. Blokování internetu, kybernetické útoky, posílání ochránců práv a demokracie do vězení a tisíce „incidentů masového charakteru“ (masových protestů), které musí režim každoročně řešit, tento fakt jen potvrzují a jasně dokazují, že do lodi, ke které je možné si ČKS připodobnit, teče už z tolika děr, že je strana nestačí ucpávat. Autor je toho názoru, že tyto náznaky jasně signalizují, že konec čínského komunistického režimu se blíží.
V době, kdy v Evropě komunismus skončil, čínský režim přivezl na náměstí Nebeského klidu tanky a kulomety, kterými se rozhodl vypořádat s nespokojenými studenty, kteří volali po vládních reformách, omezujících bezuzdnou korupci. I když celý svět na televizních obrazovkách sledoval, co se tehdy dělo, ČKS nadále tvrdí, že se nestalo nic.
Násilí provází ČKS už od jejího vzniku. Perzekuce různých skupin čínských občanů pokračují dodnes, přičemž každých zhruba deset let je zahájeno větší pronásledování, které má ukázat sílu režimu a udržet tak zbylé obyvatele ve strachu a pokoře. Nejnovějším z nich je pronásledování meditační skupiny Falun Gong. Avšak ani Tibeťané, Ujgurové, křesťané, nemocní AIDS a kdokoliv, kdo se domáhá vyšetřování občanského bezpráví, nezůstane vládního útlaku ušetřen.
Pronásledování Falun Gongu, které začalo v roce 1999, dosahuje obřích rozměrů. Je zaměřeno zhruba na 100 milionů lidí, kteří se věnují poklidné meditaci a praktikují cvičení. Brutální zákrok ČKS byl doprovázen očerňující kampaní, která měla za cíl zaangažovat celou čínskou veřejnost, aby se pronásledování také aktivně zúčastnila.
ČKS svým neúnavným pronásledováním a ničením kultury a životního prostředí přivodila čínskému lidu nevýslovnou újmu. Stojí také za ohromnou korupcí a množstvím duševních problémů svých občanů. To platí pro komunistické režimy obecně. Kvůli ekonomickému a ekologickému „vyždímání“ nakonec padl komunismus i ve východní Evropě.
Ekonomická bublina?
Během posledního roku celosvětové hospodářské krize mnohé země mluví o Číně jako o „zachránci světové ekonomiky“. Je však třeba zvážit, zda podobná vyjádření nejsou do jisté míry zavádějící. ČKS se hroutí půda pod nohama, a proto je třeba brát hospodářské údaje, které sama vykazuje, stejně jako její sliby a záruky, s velikou rezervou. Musíme předpokládat, že čísla zkresluje a svět tahá za nos. Mnoho analytiků také varuje před splasknutím velké čínské bubliny v oblasti realit.
Čína má přes 1,3 miliardy obyvatel. Čínský trh se sice otevřel světu, což určité části populace pomohlo navýšit jejich životní úroveň, ale mezi nejbohatšími a chudinou stále v podstatě neexistuje žádná reálná střední vrstva, která by markantní rozdíly mezi oběma kategoriemi jakkoliv tlumila. ČKS ráda proklamuje, že pomáhá lidem z chudoby. To ale není tak úplně pravda. Podstatnou část vyšší třídy totiž tvoří převážně členové ČKS a jejich rodiny. Zbylá miliarda Číňanů tak stále v chudobě zůstává.
Navzdory všem tvrzením ČKS a zásluhám, které si přisuzuje, se na úspěchu Číny podílí hlavní měrou především tvrdá práce obyčejných lidí. Není žádným tajemstvím, že čínské produkty vděčí za své nízké ceny především tomu, že jsou vyráběny stovkami tisíc obyvatel, nucených bez nároku na mzdu otročit v táborech nucených prací. Libovolný čínský občan, který nemá moc se soudit nebo z čeho uplatit úředníky, může být sebrán z ulice nebo odveden ze svého domu a bez soudu poslán k pobytu v táboře nucených prací. Takhle tedy zhruba vypadá „čínská charakteristika“, kterou tamní úředníci často zmiňují ve spojení se slovy, jako „demokracie“ nebo „lidská práva“. Systém „převýchovy prací“ má především zajistit – za pomoci mučení a vymývání mozků – aby se občané, kteří nejsou se současnou situací spokojení, rychle svých myšlenek vzdali.
Avšak počet internetových uživatelů v Číně vzrostl oproti loňskému roku téměř o třicet procent – na 384 milionů. To by mohlo pro ČKS představovat problém, protože internet, to jsou informace a ty mohou straně (nikoliv lidem) silně ublížit, protože informace mají ohromnou sílu.
Ovládat miliardu Číňanů žijících v chudobě, z nichž miliony jsou navíc bez práce, je čím dál obtížnější. Čínský lid si stále více uvědomuje, že trpí extrémním nedostatkem lidské důstojnosti a základních občanských práv. Svévolné věznění, nucené demolice a přemisťování podniků, děti zasypané při zemětřeseních ve školách kvůli nevyhovujícím školním budovám, šíření HIV prostřednictvím nakažené krve, nucené potraty, státem kontrolované náboženství, cenzura sdělovacích prostředků, blokování internetu, toxické potraviny, špinavé prostředí, náhubkování advokátů hájících lidská práva, útlak křesťanů, Ujgurů a Tibeťanů či násilné „sklízení“ orgánů praktikujících Falun Gongu – to vše je zde každodenní realitou.
Proč cenzura internetu a podporování hackerů
Ptáte se proč ČKS cenzuruje internet a podporuje počítačový terorismus? Důvody máte výše. Špinavosti, za nimiž čínský režim stojí, měly dopad na stovky milionů lidí a informace o nich jsou všechny tam venku - na internetu. Čínský lid si však až doposud neuvědomoval rozsah, v jakém se to děje. Kdyby u každé katastrofy nebo perzekuce lidé znali přesný počet zmařených životů, vzbouřili by se a ČKS by začaly běžet poslední minuty.
Blokování internetu a umlčování disidentů a aktivistů v oblasti lidských práv je pro přežití Čínské komunistické strany zásadní. Korupce, nespravedlnost a násilí, kterého se vláda dopouští na svých lidech – to je zkrátka něco, o čem úřady nechtějí, aby se vědělo, mluvilo nebo snad i jen tušilo.
Bloomberg 15. ledna informoval o tom, že „čínské úřady zakázaly během prosince přes 100 000 webových stránek v zájmu ‚eskalace‘ svého úsilí cenzurovat internet ...“
AP ve své zprávě ze stejného dne uvádí, že ministr zahraničí Yang Jiechi hájil během pátečního setkání se svým německým protějškem zásahy v oblasti internetu slovy: „Čína reguluje internet proto, aby byla schopna zajistit svým občanům stabilní internetové připojení a aby zabránila případným újmám na fyzickém či duševním zdraví svých občanů.“
Komunistická strana Číny vypíná veškeré weby, zabývající se ochranou lidských práv – tedy weby, ohrožující její moc. Ani v nejmenším se nestará o šíření pornografie. Kdyby ano, přikázala by svým hackerům, aby pronikli do západních pornografických stránek, a ne aby se pokusili získat co nejvíce informací o aktivistech bojujících za lidská práva. Stejně tak ČKS nezáleží ani na fyzickém a duševním zdraví lidí, což svým přístupem k lidem nejlépe ilustruje sama. Například Falun Dafa Information Center potvrdilo identitu více než 3000 lidí, kteří byli ve vazbě brutálně umučení k smrti. Otevřené pronásledování miliónů praktikujících Falun Gongu během posledních deseti let a očerňující kampaň ČKS, rozšiřující o této skupině lživé fámy a pomluvy, je dnes jednou z nejcitlivějších otázek a trnem v oku ČKS.
Čínští politici před soudem v Argentině
17. prosince 2009 dokonce argentinský soudce Octavio Araoz de Lamadrid nařídil zatčení dvou bývalých čínských komunistických vůdců. Na Jiang Zemina (bývalého prezidenta Číny) a Luo Kana, byl vydán zatykač za jejich účast při genocidě a mučení praktikujících Falun Gongu v Číně. (Případ č. 17.885/2005, Luo Gan mučení a genocida, Spis č. 17, Národní soudní dvůr č. 9, rozhodující soudce Octavio Araoz de Lamadrid, ze dne 17. prosince 2009).
V Lamadridově rozsudku stojí: „Strategie genocidy ... složená z množství aktivit vytvořených s úplným pohrdáním životem a lidskou důstojností. Stanovený cíl - odstranění Falun Gongu – měl světit veškeré prostředky. Proto bylo mučení, vymývání mozků, psychický nátlak, mizení lidí či nevysvětlená úmrtí každodenní součástí pronásledování jeho praktikujících.“
Soudce uzavřel rozsudek vydáním vnitrostátního a mezinárodního zatykače, který umožní argentinskému oddělení Interpolu oba výše zmíněné zadržet. Dvojice obviněných by se teď měla přihlásit v některé ze zemí, které mají s Argentinou uzavřenu smlouvu o výměně zajatců, kde budou seznámeni s obviněním a vydáni do Argentiny, kde stanou před soudem.
Tisková zpráva, zabývající se tímto případem, byla zveřejněna na webu Falun Dafa Information Center a prostřednictvím dalších kanálů se rozšířila do médií po celém světě.
Není pochyb o tom, že čínské vedení průběh kauzy příliš nepotěšil, a že se díky obavám a nervozitě pokusí zajistit, aby se tamní lid k této zprávě neměl jak dostat.
Article in English
