Bývalý astronaut Charles Bolden, nyní vedoucí NASA, (vpravo) se setkal s režisérem Jamesem Cameronem v ústředí NASA ve Washingtonu, DC v úterý 19. ledna 2010. (NASA/Bill Ingalls)
Bývalý astronaut Charles Bolden, nyní vedoucí NASA, (vpravo) se setkal s režisérem Jamesem Cameronem v ústředí NASA ve Washingtonu, DC v úterý 19. ledna 2010. (NASA/Bill Ingalls)

Režisér James Cameron, který je bývalým členem poradního sboru NASA, se celoživotně zajímá o vesmír a vědu. Jeho poslední snímek nazvaný Avatar vypráví příběh ze vzdálené budoucnosti, kdy lidstvo objevilo planetu Alfa Centauri B-4.

Alfa Centauri je ve skutečnosti dnešním astronomům známý nejbližší hvězdný systém, vzdálený jen 4,35 světelných let od našeho Slunce.

Alfa Centauri je trojhvězda a nejjasnější hvězda souhvězdí Kentaura. Je také čtvrtou nejjasnější hvězdou na obloze a Proxima Centauri je rovněž nejbližší hvězda naší Sluneční soustavy. Hvězda je mezi astronomy také zmiňována jako Rigil Kentauru, což znamená Kentaurova noha.

Pokud by Cameronova Pandora skutečně existovala, patřila by mezi takzvané exoměsíce obíhající okolo exoplanety (nebo také extrasolární planety). Jedná se o planety obíhající okolo jiné hvězdy než kolem Slunce a patřící tudíž do jiné než sluneční planetární soustavy.

Astronomové již v současné době nalezli na hvězdné obloze pomocí dalekohledu Kepler více než čtyři sta (ne)známých cizích světů mezi kterými se nachází i planety zemského typu, na jejichž povrchu může také existovat život.

Cameron se pokusil na filmovém plátně překonat propast mezi slunci a přistál na mimozemské půdě planety Pandora. A tak se alespoň v jeho snímku stal sen mnoha vědců a astronautů skutečností. Vykreslení Pandory přináší rozmanitý svět plný tvorů a rostlin, které by si lidská mysl dokázala stěží představit.

Alfa Centauri je ve skutečnosti dnešním astronomům známý nejbližší hvězdný systém, vzdálený jen 4,35 světelných let od našeho Slunce. (publicdomain)Alfa Centauri je ve skutečnosti dnešním astronomům známý nejbližší hvězdný systém, vzdálený jen 4,35 světelných let od našeho Slunce. (publicdomain)

Jeho filmové zpracování jistě přitáhne pozornost široké veřejnosti k existenci exoplanet a také k zájmu o život na planetách podobných naší Zemi obíhajících kolem rozličných hvězd podobných našemu slunci.

Dnešní vědce udivují prastaré záznamy hvězdné oblohy nebo tisíce let staré výroky o existenci věcí, na které dnešní věda teprve začíná narážet. O existenci života na jiných planetách v makrokosmu hovořil například před dvěmi tisíci lety princ Siddhártha Gautama. Podle předávaných pověstí princ Siddhártha objevil cestu k osvícení a stal se bytostí nazývanou Buddha (v překladu - ten kdo se stal osvíceným) a založil buddhismus v Indii.

Další zajímavostí, kterou zmíním na závěr, mohou být také takzvané „kameny z Iky", do nichž jsou mimo jiné vyryty obrazy popisující do velkých detailů třináct souhvězdí ze znamení zvěrokruhu, nebo obrazy zachycující létání do vesmíru zobrazující prehistorické cesty lidí kosmickými loděmi.

Měsíc Pandora má podle Jamese Camerona obíhat kolem planety, která se nachází u jedné z hvězd v systému Alfa Centauri. Podle astronomů je otázkou maximálně čtyř let, než se podaří objevit měsíce exoplanet. Žádné takové těleso vědci zatím nenašli. Ovšem podobně jako v případě exoplanet před patnácti lety, dnes vědci považují existenci exoměsíců za faktickou samozřejmost.

Petr Kubala na stránkách scienceworld.cz uvádí hypotézu astronomky Lisy Kalteneggerové, která se domnívá, že objevené exoměsíce by mohl zkoumat dalekohled JWST (James Webb Space Telescope), jehož start se očekává okolo roku 2014. Infračervený kosmický teleskop je považován za nástupce legendárního Hubbleova dalekohledu.