Jak se zbavit chuti na sladké - umělá sladidla nejsou řešením

 

Obecně řečeno nejsem velkým příznivcem rafinovaného cukru. Ale naprosto určitě nefandím umělým sladidlům. Jedním z důvodů je jejich diskutabilní bezpečnost.

Například ohledně aspartamu (sladidla NutraSweet, Equal, Canderel) existuje slušná řádka studií, které demonstrují, že aspartam skutečně může mít nepříznivý vliv na tělo a mozek. Další znepokojivou skutečností je nedostatek důvěryhodných důkazů o tom, že nahradíme-li cukr umělými sladidly, dlouhodobě zhubneme.

A v neposlední řadě postrádám nadšení pro umělá doslazovadla proto, že člověka uvrhnou do koloběhu chutí na výrazně sladká jídla. Pravděpodobně tomu tak je, protože člověka přinutí jíst více pokrmů bohatých na rafinovaný cukr či s velkým množstvím umělých sladidel.

Lepší strategií by mohlo být jednoduše si na intenzivně sladká jídla odvyknout (nebo je ze dne na den přestat konzumovat). Lidé zvyklí na množství sladkostí by je možná chvíli postrádali, ale ve výsledku obvykle potřeba sladkého vymizí, a sladké pokrmy jim přestanou chybět. Většinou dojde k tomu, že se chuťové pohárky „vynulují“, takže mnoho jídel, která jsme dříve pozřeli bez povšimnutí, nám mohou začít chutnat sladce.

Zpozoroval jsem tento efekt na mnoha osobách a dokonce i sám na sobě. Dříve jsem pil několik hrnků kávy denně a do každého si dával dvě vrchovaté lžičky cukru. Před mnoha lety (a trvalo mi to měsíc) jsem se to odnaučil a od té doby jsem si kávu neosladil. Ani bych nechtěl – chutná mi teď víc bez cukru.                                               

Dalším příkladem může být čokoláda. Jsem obhájce hořké čokolády a kdysi jsem jedl značku, jež obsahovala 70 procent kakaa. Příliš jsem si to ale neužíval - částečně proto jsem ji také jedl, ale rovněž z toho důvodu, že nechutnala tak sladce jako mléčná čokoláda. Nicméně, posledních pár měsíců jsem se omezil na druh s 85% kakaa. Když si teď ukousnu trochu sedmdesátiprocentní čokolády, zarazí mě, jak sladká vlastně je.

Přemýšlel jsem tedy o odvykání si na jídla s výrazně sladkou chutí, když mi do ruky padl komentář o umělých sladidlech s názvem „Uměle doslazené pokrmy – důvod k obavám“, jenž právě vyšel v Časopise americké lékařské asociace.

Komentář varoval před možným rizikem umělých sladidel a popisoval také jednu skutečnost: „Osobám, které ze zvyku konzumují umělá sladidla, mohou sytá, ale méně sladká jídla (například ovoce) připadat méně lákavá a nesladká jídla (zelenina, luštěniny) málo chutná, čímž snižují celkovou kvalitu stravy a přispívají tak k nárůstu hmotnosti.“

V článku se také odkazuje na výzkum na krysách, který došel k tomu, že v porovnání s cukrem slazenými jídly vedou u těchto zvířat uměle doslazované potraviny ke zvýšenému příjmu potravy a růstu hmotnosti. Komentář rovněž upozorňuje na výzkum s názvem „Intenzivní sladká chuť přebije kokain“, publikovaný v srpnu 2007 v  PLoS One, kde měly krysy možnost neomezeně konzumovat buď sacharin, nebo kokain. Ukázalo se, že většina krys dala přednost sacharinu před kokainem.

Article in English