Spřádání vlny na kolovrátku. (Jan Morkus)
Malá ukázka spřádání vlny na kolovrátku. (Jan Morkus)

Naši předkové říkávali: řemeslo má zlaté dno.

Práce lidských rukou, za kterou je vidět výsledek, je svým způsobem také umění. Vznikne dílo, které slouží déle, nebo jen krátce; ale vždy je to něco, co můžeme očima vidět a na co si lze sáhnout rukama. A hlavně slouží lidem.

Počátkem 19. století bylo městečko Třešť silně průmyslovou oblastí. Po rozpadu cechů převážila tovární výroba, která poskytovala lidem práci. Stavěly se fabriky, zakládaly dílny.

O tom všem vypovídá průřez více než dvěma sty lety podnikání, fabrik a řemesel, jak nám ukazuje nová dlouhodobě otevřená expozice v Muzeu Vysočiny na pobočce v Třešti. Narazíme rovněž na postavy třešťského průmyslu zvučných jmen, známými jak ve zdejším  městě, tak i ve světě. Např. pánové Münch, Knapp, Meissner, Pokorný, Schumpeter nebo turecký Žid Samuel de Mayo.

Jedna z mnoha továren v Třešti. (Muzeum Vysočiny)
Jedna z mnoha továren v Třešti. (Muzeum Vysočiny)
Díky zdejší muzejní sbírce můžeme vedle cechovních truhlic a tabulek cechovního řádu po zaniklých řemeslech navštívit i dobově zařízenou kancelář, vybavenou psacím stolem, telefonem, mechanickými kalkulačkami, psacím strojem i dalšími psacími potřebami, honosný pracovní kout pro fabrikanta.

Jako z pohádky vyhlížejí krabičky od sirek, které se plnily v sirkařské dílně tureckého Žida Samuela de Mayo a poté vyvážely do Orientu, Japonska, Turecka a pod. Umně vyřezávané dýmky, kuřácké potřeby, drobné lidové řezbářské výtvory nebo šachové figurky okouzlí naše oči. Působivě vyhlíží také na zdi pověšené vyřezávané hodinové skříně značky Stern & Knapp, proslulé to výrobky z Třeště.

Abychom si mohli lépe udělat obrázek o způsobu práce dělníků v dřevařské dílně, můžeme se seznámit s jejich různými nástroji, z nichž některé se v různých obměnách používají dodnes. Jsou to např. hoblíky klopkáře, hoblík zvaný „kocour“ anebo svlakovka.

Dlnci_firmy_Meissner_19._stolet_Te._Foto_Muzeum_Vysoiny_TeDělníci firmy Meissner, 19. století, Třešť. (Muzeum Vysočiny)
Málokdo už ví, že se zde nacházela také dílna houslaře Václava Noska, kde byly vyráběny housle slušné kvality. Později to byl nábytek a proslulé rádiové a televizní skříňky, jichž byl n. p. Interiér v Třešti převažujícím výrobcem.

Výroba textilu zde nezůstávala pozadu. C. k. monarchie si žádala hodně uniforem pro své úředníky, železničáře, četníky atd. Rodina Schumpeterů, bohatých a vlivných podnikatelů, zde ve 30. letech 19. století postavila „na zelené louce“ továrnu. Zahájila tu kompletní textilní výrobu, která využívala k pohonu nejprve koňské síly, později  pohonu parního stroje. Skoro dvě stě let staré zdi této továrny, která několikrát vyhořela, stojí dodnes jako upomínka na zaniklou éru původního fabrikantského  podnikání v Čechách.

Názorný obrázkový průvodce nás provází textilní průmyslovou i ruční výrobou. Najdeme zde ukázky od nůžek na střihání ovcí přes soukenickou štětku na vyčesávání látek, vytvořenou z přírodních bodláků, drhleny, mykací kartáče a člunky tkalcovského stavu po jakostní vzory přikrývkových látek z období první republiky anebo ukázky látek ze lnu, vlny a konopí. Nemohou chybět krejčovské nůžky, žehličky na uhlí nebo šicí stroje s kličkovým pohonem. Hodnotný sbírkový fond je zde ve spolupráci s výtvarníkem prezentovaný adekvátně svému významu, funkčně a esteticky.

Pvodn_ic_stroj_Phoenix_s_krsnou_devno__u___schrnkou._Foto_Z._Dankov_Velk_Epocha
Původní šicí stroj Phoenix s krásnou dřevěno u schránkou. (Zdenka Danková)
Historickou součástí města bylo židovské gheto a synagoga. Židé žijící ve městě měli významný vliv na jeho ekonomický vývoj. Jejich přítomnost obohatila i oblast společenského a kulturního života. Většina továren ve městě před válkou náležela právě Židům.

Bez povšimnutí nezůstanou ani hasičské spolky, které se představují nejen historickými fotografiemi požárů, ale také doplňky, jako jsou šavle, nádoby na vodu, helmice nebo odznaky. Protože v té době dost často docházelo k požárům vzhledem k tehdejším podmínkám, vznikaly hasičské sbory, na které nemůžeme nevzpomenout v souvislosti s průmyslovou expozicí. Hasičům je věnována pozornost, kterou si jistě zasloužili. Hasit požár v třeskutém mrazu, kdy jim zamrzala voda v hadicích, s cisternou taženou koňmi, jak to bylo kdysi běžné, byl jistě nadlidský úkol. A tak škody na životech i majetku byly tehdy značné.

Návštěvníci, kteří krátce před Vánoci zavítali na vernisáž této rozsáhlé expozice, mohli spatřit malou atrakci - skutečné ruční předení vlny na kolovrátku, které zde předváděla paní Ivana Hanušová z Albeře u Nové Bystřice.
Etiketa ze zápalek vyráběných firmou Meissner.(Muzeum Vysočiny)
Etiketa ze zápalek vyráběných firmou Meissner.(Muzeum Vysočiny)

Jak sdělila paní Milina Matulová, vedoucí pobočky muzea v Třešti a autorka libreta expozice: „Otevření takovéto expozice není tak běžná věc, jako krátkodobá výstava. Toto zažije muzejník tak jednou, dvakrát za život.“

Muzeum Vysočiny Třešť
Schumpeterův dům
Rooseweltova 462

Otevírací doba:  úterý – pátek  9 – 12 hod; 13 – 16,30 hod.

Během zimní sezóny v prosinci a v lednu a poté v letní sezóně červen až září je otevřeno i v sobotu a v neděli.