Byblos, nacházející se asi 35 km severně od Bejrútu v Libanonu, je jednou z nejbohatších oblastí na archeologické nálezy na Středním východě. Věří se, že byl založen okolo roku 5000 před Kristem a v historii byl osídlen několika civilizacemi, což z něj činí významný objekt archeologických studií.
Féničané, Egyptané, Peršané, Řekové, Římané, Byzantinci, Arabové a Turkové, ti všichni se usadili v Byblosu a stavěli zde svá města, hrady a chrámy. Těžili z jeho strategické polohy u Středozemního moře, což usnadňovalo obchod s jinými částmi světa. Díky umístění na úpatí libanonských hor, hojně využívaných k těžbě dřeva, byl Byblos zdrojem cedrových lodí, které se plavily k deltě Nilu. Našlo se zde zboží, kterým se obchodovalo za druhé egyptské dynastie.
Někteří lidé se domnívají, že Byblos je nejstarší nepřetržitě obydlené město na světě. Dokonce už Féničané ho považovali za starobylé město. Přestože je těžké označit úplné počátky města Byblos, moderní věda je datuje do dob před 7000 lety.
Řekové dali Byblosu jméno, které v řečtině znamená papyrus, protože byl významným místem obchodu s papyrem. Papyrus a písmo jsou ústředním bodem dědictví Byblosu. Město je známé jako místo vzniku fénického abecedního písma, jenž je zárodkem dnešní abecedy. Nejslavnější ukázka tohoto písma se nyní nachází v sarkofágu krále Ahirama v Bejrútském Národním muzeu.
Dnes je ale známější jako Jbeil; jméno pocházející od Féničanů, zmíněné v Bibli, které poukazuje na národnost stavitelů Šalamounova chrámu.
Pamětihodnosti starobylé země
Byblos, ověnčený kulturními relikviemi, je předmětem neustálého zájmu archeologů a historiků. Chrám postavený okolo roku 1600 př. n. l. se nazývá Chrám obelisků, protože uvnitř bylo nalezeno mnoho obelisků a dalších vzácných nálezů v hliněných nádobách, ukrytých pod podlahami.
Další kulturní památka je důležitá vojenská základna z 11. století. Křižáci zde ve 12. století postavili hrad z původního vápence a zbytků římské stavby.
Muzeum fosílií v oblasti tržišť nedaleko archeologického naleziště vlastní sbírku zkamenělých ryb, žraloků, úhořů, létajících ryb a dalších mořských tvorů; některé z nich jsou staré miliony let. Mnoho fosílií jsou vykopávky z pohoří nad městem Byblos.
Jedna z největších atrakcí v Byblosu je kostel Svatého Jana Křtitele, jehož výstavba počala v polovině 12. století během křižáckých výprav. Dnešním jménem nazývaný kostel Svatého Jana a Marka byl těžce poničen při britském bombardování roku 1940. V roce 1947 byl zrestaurován a byla přidána věž se zvonem. Architektonický styl kostela je římského původu, odráží ale i orientální vliv Byzantské říše.
V jihovýchodní části Byblosu můžete nalézt malé náměstí, vystavěné princem Youssefem Chehabem v 18. století. Na východ od náměstí se nachází staré tržiště, kde si lidé mohou nakoupit suvenýry a starožitnosti. Tato historická čtvrť zobrazuje dobře uchovanou starobylost. Chodci se procházejí bočními uličkami a obdivují historické budovy a architekturu. Historická čtvrť také pořádá Bybloský mezinárodní festival, každoroční událost, jež zahrnuje živá vystoupení místních i mezinárodních umělců.
Historie v Byblosu není ani zdaleka mrtvá, ani na ni pouze nesedá prach v muzeích – žije tu uprostřed dnešního moderního světa. Byblos je také domovem nejstaršího přístavu světa. Přístav v Byblosu fungoval po více než pět tisíc let. Rybáři a výletní lodě jsou tu k vidění hned vedle skalnatého výběžku, kam si večer vyráží lidé na procházku.
Article in English
