Svoboda tisku
Účastníci osmého vyhlášení žebříčku svobody tisku  uspořádaného organizací Reportéři bez hranic, který proběhlo 20. října v New Yorku. Zleva doprava: Angela Kochergaová, reportérka na americko mexické hranici; John MacArthur, ředitel časopisu Harper's; John Solomon, šéfredaktor deníku The Washington Times; Ali Alnaemi, bývalý bagdádský reportér a Clothilde Le Cozová, washingtonská ředitelka Reportérů bez hranic (Charlotte Cuthbertson/Velká Epocha)

 

NEW YORK – Svoboda tisku v Izraeli závratně upadá a novináři jsou vražděni v Rusku a Mexiku. Reportéři bez hranic (RBH) zveřejnili v úterý světový žebříček svobody tisku, ze kterého vyplynulo, že ve 175 zemích, kde se průzkum prováděl, dochází k obecnému úpadku. RBH je mezinárodní nevládní organizace, založená ve Francii, která obhajuje svobodu tisku a médií.

Na prvních třinácti místech se umístily evropské země, avšak došlo k znepokojujícímu celkovému poklesu [svobody], jak uvedla Clothilde Le Cozová, washingtonská ředitelka Reportérů bez hranic. 

„Nejen kvůli fyzickým útokům, jejímž cílem novináři jsou, ale také protože tyto země schvalují a přijímají zákony, které jsou pro svobodu tisku a projevu nebezpečné,“ prohlásila paní Le Cozová.

„Internet má v těchto [evropských] zemích opravdu velký vliv a zákony, které přijímají, jsou z hlediska svobody internetu všeobecně vzato restriktivní vůči svobodě slova.“

Izrael poklesl v žebříčku o 47 míst na třiadevadesátou pozici, zatímco známí viníci jako, Eritrea, Barma, Čína a Írán, se umístili na spodku žebříčku.

USA poskočilo o dvacet míst, ze čtyřicáté pozice na dvacátou, což je podle Le Cozové „úžasný pokrok“. „Většinou je to díky faktu, že novináři nejsou ve Spojených státech zavíráni do vězení pro věci, týkající se národní bezpečnosti, tak jako se to dělo za Bushovy éry.“ Le Cozová doplnila, že pořád ještě existují obavy o ochranu novinářských zdrojů.

Vloni bylo v zahraničí zadrženo pět amerických žurnalistů, jedním z posledních případů byly dvě novinářky, Laura Lingová a Euna Leeová, které byly drženy v Severní Korei.

 Angela Kochergaová, reportérka na americko-mexických hranicích, uvedla, že Mexiko je pro reportéry jedno z nejnebezpečnějších míst na světě pro práci. (Charlotte Cuthbertsonová/The Epoch Times)
Angela Kochergaová, reportérka na americko-mexických hranicích, uvedla, že Mexiko je pro reportéry jedno z nejnebezpečnějších míst na světě pro práci. (Charlotte Cuthbertsonová/The Epoch Times)


Práce na mexické hranici je jedna z nejnebezpečnějších frontových linií dnešního žurnalismu. Angela Kochergaová, pracující pro televizní společnost Belo, jezdí do Mexika každý den společně s fotografem, aby informovali o dopadu drogového násilí na místní komunity.

„Trávili jsme hodně času v Ciudad Juarez, hlavním městě vražd, a viděli jsme neuvěřitelné množství násilí, střílení na rušné ulici za denního světla, masakry v populárních restauracích, vraždy na drogových klinikách, sekání hlav,“ říká Kochergaová.

Uvedla, že od roku 2000 došlo v oblasti k pětapadesáti vraždám mexických novinářů, připisovaných drogovým kartelům, které bojují o lukrativní pašerácké trasy do Spojených států.

„Vražda reportéra má v zemi, kde vládne beztrestnost, odstrašující účinek a samocenzura se stala pro novináře základní životní dovedností,“ popisuje Kochergová. Vraždy zůstávají nevyřešeny a pátrání často nikam nevede.

V Číně byly vloni zintenzivněny restrikce pro tisk a země se teď ocitla na 168. místě z 175 států. Le Cozová k tomu uvedla: „Víte přesně, jaký vztah mají Reportéři bez hranic k Číně. Je to země, kde  jsou žurnalisté zavíráni do vězení nejvíc.“

Podle RBH je v současnosti v Číně uvězněno třicet novinářů a sedmapadesát počítačových disidentů. „Neustále se nám ozývají blogeři a aktivisté z celé země, kteří nám posílají emaily, ve kterých vysvětlují, že jsou v nebezpečí.

Další účastník debaty, Ali Alnaemi, pracoval v letech 2004 až 2007 pro deník The New York Times jako manažer newsroomu v Bagdádu.

Prozradil, že irácká vláda zvyšuje kontrolu internetu, včetně stránek typu Facebook. Navzdory přivykání občanů na přítomnost novinářů „existují stále některé znepokojivé události ... pořád je to v Bagdádu vratké“, řekl Ali.

John Solomon, šéfredaktor The Washington Times, uvedl, že on sám obdržel pomoc od RBH dvakrát za svou kariéru.
„V roce 2001 si FBI si u soudu vyžádala povolení prozkoumat mé telefonní účty ve snaze odkrýt mého informátora.“

Další rok mu pak byla na dva měsíce pro ten samý důvod zabavena pošta.

„Teď jsem šéfredaktorem a sám rozhoduji o vyslání reportérů tam, kde mohou přít k újmě,“ svěřil se Solomon.

„To nám všem připomíná, že svět zůstává pro žurnalistu nebezpečným místem. Každý den vídáme  porušování základních svobod tisku.“

John MacArthur, ředitel časopisu Harper's a moderátor panelové diskuze, vysvětloval, jak reportéři prozrazují jeden druhému příběhy, aby pomohli kolegům v nesnázích. „To je další praktická věc ... vzít si někdy od uvězněného či ohrožovaného kolegy tajnou informaci. To se stává v době války pořád,“ řekl MacArthur.

Solomon uvedl, že mezi novináři v předních liniích musí existovat spolupráce, a doplnil, že podle něj „se tato část novinářské solidarity z velké míry vytratila“.

Na tiskové konferenci RBH v Paříži doručil generální tajemník organizace,  Jean-François Julliard podobné poselství: „Svoboda tisku musí být bráněna všude na světě se stejnou energií a stejnou vytrvalostí.“

Organizace RBH sestavuje žebříček každý rok podle dotazníků vyplněných stovkami novinářů a odborníků přes média z celého světa. Letošní výsledky ukazují porušování svobody tisku v období mezi 1. zářím 2008 a 31. srpnem 2009.

Article in English