Koncem září pořádala v Šanghaji agentura CzechInvest spolu s Generálním konzulátem ČR a dalšími spolupořadateli seminář pro čínské podniky se zájmem o podnikání v Čechách.
Semináře se zúčastnilo na čtyři desítky společností, které, ač z různých odvětví, sledovaly velmi podobný cíl – získat v Čechách přístup k moderním technologiím.
„Zajímavé na čínských investorech je, že mnohem častěji, než společnosti z jiných zemí, hledají možnosti navázání spolupráce s českými podniky,“ uvádí v tiskové zprávě Alexandra Rudyšarová, generální ředitelka agentury CzechInvest.
Příkladem takové spolupráce může být například zakázka na rychlovlaky, kterou začátkem roku z Číny obdržela společnost Siemens.
„Podmínkou kontraktu bylo, aby se všechno montovalo v Číně,“ sdělila Velké Epoše Veronika Němcová z dopravní divize Siemens v ČR. „Je to teď vlastně jejich vlak … My jim dodáváme veškeré technologie a většinu dílů,“ vysvětlila.
Co vedlo Siemens k prodeji svých nejmodernějších technologií a desetiletí výzkumu? Veronika Němcová odpovídá: „Nabídka byla tak velká, že jsme do toho šli.“
Právě do oblasti kolejových vozidel mířila jedna z poptávek, kterou se CzechInvest po semináři pochlubil. „Jedná se o firmu, která již spolupracuje s německými firmami, a některé komponenty [v oblasti vlakových souprav] jim dodává z ČR,“ prozradil Velké Epoše Jaromír Černík, s tím, že konkrétní jméno investora nemůže až do oficiálního oznámení o umístění investice sdělit. Zmínil ale, že firma je přímo napojena na zakázky mezi Čínou a SRN. „Čínská firma má zájem o akvizici takového českého dodavatele,“ uvedl.
Mezi hosty semináře byli i zástupci několika čínských investičních fondů. Tisková zpráva CzechInvestu uvádí, že jejich cílem jsou „finančně slabé české firmy, které mají zajímavé technologie“.
Větší čínské firmy podporované nebo přímo vlastněné státem se nijak netají záměrem proniknout na světovou špičku ve svých oborech. Právě léta nákladného výzkumu jsou pro ně ale velkou překážkou.
Akvizice slabé, avšak technicky vyspělé firmy může být pro tyto východní investory zajímavá zkratka.
Podobný scénář se pak objevuje i u spolupráce s čínskými firmami: Součástí kontraktu je poskytnutí know-how, které čínský partner může použít k proniknutí na trh. Pokud se pak například rozhodne přesunout výrobu do Číny, může využít výhody levné pracovní síly.
Co se případných rizik týče, Tomáš Bartovský, mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, se domnívá, že „není možné posuzovat aktivity investorů z jakékoli země paušálně“.
„Záleží vždy na kvalitě kontraktu, který mezi sebou firmy uzavírají,“ dodává.
České podnikatele do určité míry chrání před riziky místní právní prostředí, které Číňané neznají. Dvě čínské firmy, které na semináři prezentovaly své zkušenosti s podnikáním v Česku, si shodně postěžovaly jednak na odlišné právní prostředí, a pak také na potíže při vyřizování víz pro čínské zaměstnance. Zmínili rovněž problém nalézt v Čechách kvalifikované manažery.
„Celkově však hodnotí podnikání v České republice pozitivně,“ říká Černík.
Wikipedie uvádí: Know-how (anglicky „vědět-jak“) je anglické sousloví, popisující technologické a informační předpoklady a znalosti pro určitou činnost - nejčastěji výrobu.
