Lu Gong žil v době Východní dynastie Han (25 - 220 n. l.). Od raného mládí studoval Pět klasik a Poezii Lu. Díky svému studiu se stal dobře známým pro své bohaté znalosti, navzdory tomu, že byl velmi chudý. Dokonce i guvernér měl o Lu Gongovi vysoké mínění a každý rok mu posílal obilí. Lu Gong je ale nikdy nepřijal. Guvernér mu chtěl také přidělit oficiální pozici, jelikož byl příliš mladý, aby zastával úřad. Lu Gong to však také zdvořile odmítl.
Když Lu Gong dosáhl příslušného věku, stal se guvernérem kraje Zhong Mou. Během svého funkčního období si získal obdiv lidí za svou ohromnou ctnost a morální chování. Jeho ctnostný charakter měnil lidská srdce k dobrotě, aniž by používal trestu. V době jeho působení v úřadu byli lidé čestní a žili poklidně.
Jednou se stalo, že si k Lu Gongovi přišel stěžovat jeden muž, který říkal, že člověk jménem Ting Chang si od něj půjčil krávu a odmítl ji vrátit. Ting Chang byl poté přiveden k výslechu.
„Půjčil sis něčí krávu a tak bys ji měl vrátit, potom, co byla práce dokončena. Majitel si teď ke mně přišel stěžovat. Potom, co krávu vrátíš, měl by ses také omluvit," řekl mu Lu Gong.
Ting Chang odpověděl: „Kdy jsem si tu krávu půjčil? To je moje kráva!"
Muž řekl: „To není pravda! Půjčil sis mojí krávu, proč to ale nechceš přiznat?"
Ting Chang na to řekl: „Vymýšlí si to! Proč bych si od něj půjčoval krávu?"
Lu Gong si zhluboka povzdechl: „Není třeba se hádat. Nezáleží na tom, kdo z vás má pravdu. Je to moje selhání, že jsem vás nedokázal změnit v lidi s vysokou morálkou. Věřím, že je to má chyba." Potom si svlékl své úřední roucho a připravoval se na rezignaci.
Jeho poddaní ho s pláčem prosili: „Neodcházejte prosím."
Všichni jeho lidé plakali: „Neopouštějte nás."
Majitel krávy řekl: „Neodcházejte. Vzdám se své krávy."
Když to Ting Chang viděl, zastyděl se. Řekl: „Udělal jsem chybu. Ďábel mě k tomu přiměl. Vrátím mu tu krávu. Potrestejte mě prosím za můj zločin." Ting Chang konečně přiznal své provinění. Lu Gong požádal Ting Changa, aby krávu vrátil, a nepotrestal jej. Všichni obyvatelé byli pohnuti tím, jak Lu Gong situaci vyřešil.
Jindy všechny kraje napadly kobylky s výjimkou Zhou Mou. Ministr Yuan An z provincie Henan se o tom doslechl a úplně tomu nevěřil. Poslal úředníka Fei Qina, aby to prošetřil. Po příjezdu Lu Gong doprovodil Fei Qina na inspekci polí. Fei Qin se posadil pod morušovník a viděl, jak z nebe spadla bažantí slepička a kousek vedle si hrálo dítě.
„Proč toho ptáka nechytneš?" zeptal se Fei Qin dítěte.
„Sedí na mladých, a tak je mi jí líto," odpovědělo.
Když to Fei Qin uslyšel, ihned se zvedl a šel podat zprávu Yuan Anovi.
„V kraji Zhou Mou jsou tři velmi neobvyklé věci," sdělil Fei Qin ministrovi. „Zaprvé ji nenapadají kobylky. Zadruhé, dokonce i ptáci a zvířata jsou ponořena v soucitu. Zatřetí, dokonce i malé dítě má v srdci laskavost. Kdybych tam zůstal ještě déle, jen bych vyrušoval dobrotu, která v tom kraji panuje."
Ministr Yuan An oznámil Lu Gongův dobrý skutek na císařském dvoře.
Když skončilo Lu Gongovo funkční období v kraji Zhou Mou, byl pro své vynikající výsledky převeden k císařskému dvoru a povýšen na ministerského předsedu.
Lu Gong byl ctnostný úředník, který zdůrazňoval důležitost dobrého morálního chování. Lidé ho milovali, protože vládl spravedlivě a laskavě. Příběhy o jeho ctnosti, jež měnila srdce lidí, se vyprávěly po generace. I dnes nám jeho příběhy ukazují dobrotu v lidech a účinek laskavosti.
