Ústavní soud dnes projednával stížnost poslance Miloše Melčáka proti rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení předčasných voleb do Poslanecké sněmovny ve dnech 9. a 10. října. Na základě podané stížnosti Ústavní soud rozhodl o odložení termínu plánovaných předčasných voleb. Nyní by měl dospět ke konečnému verdiktu, který stanoví vývoj dalšího politického dění.

200909-cr-ustavni-soud-brno
Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti, jehož postavení a kompetence jsou zakotveny přímo v Ústavě České republiky. (Hana Kotulánová/ Velká Epocha)

 

Rozhodnutí ve věci stížnosti nezařazeného poslance Melčáka bude mít velký dopad na celé politické dění v zemi na příštích několik let. Rozhodne o datu konání voleb a bude muset definovat vztah mezi výkonnou mocí prezidenta a vlády a mocí zákonodárnou svěřenou parlamentu.

Politici se společně dohodli, že v případě potvrzení stížnosti poslance Melčáka Ústavním soudem svolají mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, na které by společně schválili změnu ústavního zákona, která by umožnila sněmovně, aby sama rozhodla o svém rozpuštění.

200909-cr-ustavni-soud-brno-melcak
Před patnáctičlenným plénem sedí navrhovatel Miloš Melčák se svým advokátem Janem Kalvodou. (Hana Kotulánová/ Velká Epocha)

Tímto krokem se chtějí politici společně propracovat k předčasným volbám.

Navrhovatel Miloš Melčák se k podání stížnosti rozhodl na základě předchozí osobní zkušenost s postupem politické reprezentace v roce 1998, kdy poslanci poprvé zkrátili volební období jednorázovým ústavním zákonem. Jeho záměrem je zrušení ústavního zákona o zkrácení pátého volebního období Poslanecké sněmovny, který je podle něho v rozporu s jinými články Listiny základních práv a svobod. Myšlenka na podání stížnosti „dozrála v okamžiku, kdy Senát nenašel sedmnáct senátorů , aby napravil svou pověst, řekněme, legislativní pojistky", řekl pan Melčák v rozhovoru pro Český rozhlas.

Soud prozatím jednání po první dopolední fázi na několik hodin přerušil a konečné rozhodnutí by měl vynést po 16.00. Dospět může ke třem rozhodnutím – potvrzení nálezu, odročení jednání nebo  zamítnutí stížnosti.

Ústavní soud:
Ústavní soud je specializovaný autonomní státní orgán, který není součástí soustavy obecných soudů. Jeho úkolem je zejména chránit práva vyplývající z Ústavy, Listiny základních práv a svobod a dalších ústavních zákonů České republiky. Přísluší mu i další kompetence, jako je rozhodování v některých věcech týkajících se volebního práva a posuzování souladu mezinárodních smluv s Ústavou v průběhu jejich ratifikace.
Soud je tvořen patnácti soudci, kteří rozhodují v tříčlenných senátech nebo v plénu. Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident republiky na dobu deseti let.
Rozhodnutí Ústavního soudu v rámci jeho věcné působnosti jsou konečná a nelze se proti nim odvolat.