Tři nově vzniklé nezávislé odbory ve městě Jinan v provincii Shandong oznámily 2. září záměr založit politickou stranu pro dělníky. Uvádí to tisková zpráva zveřejněná na disidentských webových stránkách China Affairs, provozovaných v USA. Podrobnosti zatím nebyly zveřejněny z obavy před odvetou čínského komunistického režimu.
Nezávislé odbory byly založené ve třech státních podnicích, China Qingqi Group Co. Ltd., Jinanská taxislužba a Jigang Group Co. Ltd. Jejich cílem, jak říkají, je bránit zájmy dělníků, organizovat aktivity a snažit se o zjednání spravedlnosti v případě stížností. Nezávislé jsou proto, že nijak nesouvisí s organizacemi Komunistické strany Číny.
Na společné schůzi se odbory dohodly, že jejich dalším krokem bude založení politické strany, prozatím nazvané „Sjednocená dělnická strana".
Nezveřejnily seznam členů, jména vůdců ani jiné informace z obavy, že by se mohli stát cílem odvety úřadů, jak už se v podobných případech dříve stalo.
Dělníci ve všech třech podnicích zažili tlak čínské modernizace. Například China Qinqi Group byla založena v roce 1956 a zaměstnávala desítky tisíc dělníků, kteří na výdělku z továrny úplně záviseli. Po reformě čínského ocelářství v sedmdesátých letech ale podnik zkrachoval. Mnoho dělníků přišlo o práci a peníze na jejich nároky zmizely. Zodpovědné osoby však potrestány nebyly.
K podobné situaci došlo před měsícem v severovýchodní Číně, kde je v klíčové průmyslové oblasti soustředěno mnoho velkých státních podniků.
Třicet tisíc dělníků ze společnosti Jilin Tonghua Iron and Steel Group protestovalo proti plánované privatizaci podniku. Společnost měla být prodána firmě Jianlong Group. Dělníci tak čelili hrozbě propuštění. Jejich rozezlení přerostlo v násilí, když ubili k smrti generálního manažera firmy Jianlong Chena Guojun, který měl na prodej dohlížet.
Pokus o privatizaci přišel v době, kdy se čínské vedení pokouší reformovat chronicky podproduktivní státní ocelářské podniky, které stále patří centrálním nebo lokálním úřadům.
„Mnoho dělníků, kteří nic špatného neudělali, bylo propuštěno a je v beznadějné situaci," uvádí tisková zpráva odborů a pokračuje: „Kvůli tomu dělníci potřebují založit své vlastní odbory; ať už pro současné zaměstnance, ty, kteří již byli nezákonně propuštěni, nebo ty v důchodu; všichni mohou do těchto svobodných odborů vstoupit." Oficiální název Svobodné odbory jasně naznačuje snahu odlišit se od současného stavu odborů v Číně.
Jediná odborová organizace, v současnosti povolená v Číně, je Všečínská federace odborů, která je obecně považována za orgán KS Číny, jenž ve skutečnosti nereprezentuje práva dělníků. „Je úplně pod komunistickou stranou, ale nenaslouchá dělníkům, existuje jen proto, aby o ní mohla KS mluvit," říká Wu Fan, editor China Affairs. „Dělníci tyhle odbory nechtějí. Chtějí svoje vlastní. Chtějí reprezentovat své vlastní zájmy a chtějí být schopni mluvit sami za sebe," dodává.
Snaha založit vlastní odbory je ale v Číně blokována. Minulý rok, po osmi letech neúspěšných stížností, plánovalo deset tisíc propuštěných dělníků z Jilin Petroleum vytvořit vlastní odbory. Úřady se jim ale postavily do cesty a jejich zástupce, Chen Yuping, byl poslán na rok a půl do pracovního tábora. Letos 28. července byl propuštěn.
Wu Fan říká, že KS Číny se „velmi, velmi obává" dělníků, kteří zakládají odbory. Než se komunistická stran dostala v Číně k moci, bojovala proti Nacionalistické straně právě prostřednictvím odborů, vysvětluje Wu Fan. „Teď se těchhle dělníků, kteří neposlouchají komunistickou stranu, velmi obávají. Bojí se, že ti dělníci proti nim povstanou, protože taková je jejich vlastní historie."
„Tohle není jen jednoduchá otázka práv jednotlivce," míní Wu. „Pokud se dělníci chtějí starat sami o sebe, musejí bojovat s komunistickou stranou. Na to potřebujete organizaci. Jedině silou organizace můžete bojovat s komunistickou stranou."
