Korupce v české státní správě je reálnou výzvou

Korupce je od nepaměti nectností úředníků a politiků. V některých zemích se stala téměř nedílnou součástí místní kultury. V České republice prošlo veřejné mínění v otázkách korupce, podle průzkumů společnosti GfK Praha, zásadním obratem, ale v praxi zůstává korupce i nadále tolerována. Účinné a konkrétní kroky v boji proti korupci se spíše neprosazují a hlavně - nepraktikují.

Často je také diskutována míra morálního úpadku za dob komunistického režimu, který poznamenal velkou část současné české populace. Před převratem v roce 1989 existovalo obecně rozšířené tvrzení, že kdo může brát úplatky, ale nebere, škodí nejenom sobě, ale také svojí rodině. Podle průzkumu agentury STEM vnímá korupci jako závažný celospolečenský problém okolo 80 % Čechů, výše zmíněné zkoumání GfK ovšem ukazuje, že skutečně aktivní snahu proti korupci bojovat má jen menšina obyvatel.

Podle výzkumů GfK si polovina Čechů myslí, že žije ve zkorumpovaném státě, kde jsou úplatky běžnou součástí každodenního života. Přesto však, podle slov náměstkyně primátora města Prahy paní Markéty Reedové, která má na starosti protikorupční opatření ve správě hlavního města Prahy, "jsou lidé schopni v jedné větě korupci odsoudit a ve druhé vás požádat o protekci".

V roce 2006 ukázaly průzkumy agentur Donath a Factum Invenio, že čeští politici a manažeři vnímají pokroky v oblasti boje proti korupci jako vesměs neúčinné a situaci hodnotí jako přibližně stejnou jako v roce 2001. Oblastmi s nejrozšířenější korupcí jsou podle výzkumů stavebnictví, veřejné zakázky, udělování licencí a zdravotnictví. Korupční praktiky ovšem přiživují také samotní zákazníci, kteří si rádi připlatí, aby dostali to, co chtějí - rychle a bez komplikací.

Další průzkumy dokládají, že politici vidí jako největší příčinu existence korupce v neetickém chování úředníků, kteří si o úplatky říkají. Korupce je podle nich ovšem jen nesnadno prokazatelná, což způsobuje také vysoká míra byrokracie. Celkově se politici shodují na tom, že je korupce jev, proti kterému chtějí bojovat, a obecně nesouhlasí s výrokem, že v Česku to bez korupce nejde. Skutečná aplikace v praxi ovšem zatím pokulhává a v cestě realizaci postihů stojí mimo jiné také přílišná vzájemná tolerantnost a shovívavost ke strůjcům korupce.

Jedním z bodů protikorupčních opatření je obvykle zjednodušení a zprůhlednění byrokratických postupů, které v případě složitosti a nepřehlednosti mohou pro korupci vytvářet prostor a příležitosti. "Spletitá byrokracie umožňuje korupci praktikovat, zakrývat a znesnadňuje její odhalení a následné prokazování," řekla Velké Epoše paní náměstkyně Reedová.