Na tiskové konferenci seznámil nový předseda vlády Jan Fischer veřejnost s obsazením ministerských postů. Letní překlenovací vládu bude tvořit 16 členů. „Předpokládám, že prezident republiky bude jmenovat vládu v pátek v odpoledních hodinách. Jsem rád, že končíme období poměrně dlouhé sestavování vlády, přípravy kabinetu a že počínaje pátečním jmenováním se nový kabinet bude moct ujmout plnohodnotně svých funkcí,“ řekl designovaný premiér Jan Fischer na tiskové konferenci.
Složení nové vlády
Vicepremiérem a ministrem zahraničí bude jmenován náměstek ministra zahraničních věcí Jan Kohout. Martin Barták, který se z neurochirurga stal náměstkem ministra obrany, nyní nastoupí na post vicepremiéra a ministra obrany. Ministrem financí bude jmenován první náměstek ministra financí Eduard Janota. Štefan Füle, velvyslanec a vedoucí stálé mise ČR při NATO, se stane ministrem pro evropské záležitosti. Ministerstvo vnitra povede bývalý předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Pecina a ministryní spravedlnosti se stane členka Vědecké rady Právnické fakulty Univerzity Palackého, Daniela Kovářová.
Dana Jurásková je budoucí ministryní zdravotnictví, ministerstvo školství povede Miroslava Kopcová, ministrem pro lidská práva zůstává Michael Kocáb. Ladislav Miko bude v pátek jmenován ministrem životního prostředí, Gustáv Slamečka povede ministerstvo dopravy, Petr Šimerka nastupuje na post ministra práce a sociálních věcí. Ministrem průmyslu a obchodu bude jmenován Vladimír Tošovský, ministerstvo zemědělství povede Jakub Šebesta a na post ministra kultury byl určen Václav Riedlbauch.
Premiér letní překlenovací vlády
úryvek z rozhovoru, který nový premiér poskytl vládnímu webu:
Říkáte o sobě, že jste týmový hráč. Co přesně to ve vašich očích znamená, jak taková spolupráce funguje?
V mých očích má to slovní spojení ten význam, který se mu obvykle přisuzuje. V týmu mají všichni své specifické úkoly, ale také právo říci si svoje ke všem diskutovaným tématům, a žádný názor není zakazován. Pak ale samozřejmě musí přijít okamžik, kde spočítají hlasy a přijme se rozhodnutí – v tomto ohledu je dokonce vládní angažmá týmové práci silně nakloněno, protože vláda už podle ústavy rozhoduje ve sboru. Individualista zvyklý za každou cenu prosadit své by to měl v takových podmínkách velmi těžké.
Jaký je váš názor na Lisabonskou smlouvu?
Lisabonskou smlouvu chápu jako výsledek dlouhodobého směřování a dlouhodobé debaty, jak lépe institucionálně uspořádat Evropskou unii. Byť je to dokument, který je tvořen jako dokument právní, tak je to výrazně dokument politický a je výslednicí politické debaty a je také politickým způsobem v jednotlivých zemích ratifikován. To platí samozřejmě i o České republice. Ratifikační proces běží, to je určitě pozitivní. Mám-li být osobní, tak Lisabonskou smlouvu beru jako realitu a spíš je možná dobré podívat se trochu dopředu, ale to už není příběh této vlády, ale všeobecně učme se s tou smlouvou posléze žít, adaptujme na ni svou zahraniční politiku, svůj postoj k Evropské unii, k novému uspořádání – prostě je to období včasné adaptace.
Který z vládních návrhů zákonů, které jsou nyní ve sněmovně, považujete za nejdůležitější?
Nepochybně ty, které tím či oním způsobem reagují na ekonomickou krizi. Pokud se na seznam předložených návrhů podívám subjektivním pohledem, byl bych samozřejmě rád, kdyby se před zánikem této sněmovny podařilo projednat návrh zákona o sčítání lidu, bytů a domů v roce 2011, který vznikal na statistickém úřadu. Pokud bychom po vzniku nové sněmovny museli začínat projednávání úplně od počátku, mohli bychom se s přípravami této jinak pravidelné akce dostat do velkého skluzu.
Zdroj: vlada.cz,
