Známý čínský vědec, přezdívaný jako 'Otec hybridní rýže', Jüan Lung-pching, v interview pro deník „Guangzhou Daily" odhalil skutečnost, že v pozdních padesátých letech, v době komunistické kampaně „Velký skok vpřed", zemřelo v Číně hladem čtyřicet milionů lidí.
V průběhu rozhovoru Jüan poznamenal, že ty „takzvané tři roky přírodních katastrof", rok 1960, 1961 a 1962, o kterých se píše v čínských učebnicích, jsou přímým důsledkem bezohledných pokusů Komunistické strany Číny, jak zvýšit průmyslové výrobní kvóty na úkor sklizně v celé zemi.
„Mladé generace dnes nevědí, že lidé během Velkého skoku vpřed káceli lesy, aby vytvořili plochy pro stavbu nových železáren, čímž byla značně narušena ekologická rovnováha," řekl Jüan reportérovi z „Guangzhou Daily".
„Velké sucho v roce 1959 vedlo k úplnému výpadku sklizně a hrozný hladomor, který následoval, si vyžádal v oněch letech čtyřicet až padesát milionů mrtvých. Já osobně jsem viděl ležet mrtvoly na kraji silnice, některé ležely na polích a některé pod mosty. Byla to bída, kterou si vůbec nikdo nedokáže představit."
Čínské školní učebnice tají čtyřicet milionů obětí hladomoru po ‚Velkém skoku vpřed'
Jüan je členem stálého výboru Národního odboru CPPCC (Politická konzultativní konference čínského lidu). Přestože vědci již v minulosti potvrdili tento skutečný počet obětí, je to přece jen poprvé, kdy to tak vysoce postavený úředník přiznal veřejně.
Mao Ce-tung zavedl takzvaný Velký skok vpřed v roce 1958 a pokusil se Čínu v několika letech 'modernizovat'. Za tím účelem odstartoval kampaň pro masovou výrobu oceli. Protože byl do této kampaně zatažen téměř každý, bylo zemědělství těžce zanedbáváno.
Nadto ještě příliš horliví úředníci nasadili nereálné povinné dodávky státu, protože se obávali toho, že budou označeni za darmožrouty a povaleče. Následkem toho nezbývalo sedlákům poté, co odevzdali povinné dodávky státu jako daně, nic pro jejich vlastní obživu.
Jüanova výpověď vyvolala mohutné diskuze v čínských internetových fórech. Hlavním tématem těchto diskusí byla problematika zobrazení nedávné historie v čínských učebnicích.
