Po necelých dvou týdnech, kdy bylo nedaleko obce Hurbanova Ves nalezeno deset mrtvých káňat lesních a zatímco je tento případ stále ve stádiu šetření, čekalo na ochranáře ještě děsivější odhalení. Předseda Ochrany dravců (RPS) na Slovensku, který se vydal ráno 19. března na monitoring oblasti nedaleko Jaslovských Bohunic, netušil, že sa o několik hodin později stane svědkem následků tragédie nebývalých rozměrů. Záhy po příchodu na lokalitu našel na poli bezvládné tělo jednoho z najohroženějších dravců Evropy – raroha velkého (sokola rároha). Ačkoliv byl mladý samec podle ohledání už několik dnů mrtvý, přesto se dalo určit, že byl v dobré kondici a jeho smrt nebyla přirozená. Maďarský kroužek na jeho noze prozradil, že samec by jako mládě okroužkován před dvěma lety, kdy se nacházel v hnízdě poblíž maďarského města Hegyeshalom, asi osmdesát kilometrů vzdušnou čarou od místa nálezu jeho mrtvého těla.
Jako zlý sen pokračovala tragédie nálezem mrtvé samice raroha velkého. Tehdy ochranáři Jozefu Chavkovi došly následky této katastrofy. Na lokalitě se vytvořil nový pár dravců tohoto druhu, obsadil hnízdní budku a chystal se přivést na svě svá mláďata.
“V tomto období... Samička už mohla sedět na snůšce, a když se samec s potravou dlouho nevracel, rozhodla sa na chvíli opustit hnízdo a najít si potravu sama. Je však možné i to, že byla těsně před snůškou a vajíčka měla ješte ve svém těle,” konstatuje Jozef Chavko. „Minulý rok hnízdilo na celém území Slovenska pouze osmadvacet párů tohoto druhu,“ dodává.
Jozef Chavko pokračoval v obhlídce lokality, ke které se připojili i přivolaní příslušníci policie. Tragédie dravých ptáků pokračovala dalšími nálezy – svoji smrt v oblasti nalezlo také šestnáct káňat lesních, jedno káně rousné a jedna poštolka obecná. Mezi těly dravců byla na poli rozházena těla mrtvých městských holubů a zajíců.
„Podle našich dosavadních zkušeností lze tvrdit, že holubi a zajíci byli použiti jako otrávené návnady, do kterých pachatel vpravil jed,“ říká Jozef Chavko. Všem nalezeným dravcům se tak pravděpodobně stal osudným jed, který pachatel nastražil v podobě několika desítek návnad, které rozmístil v okruhu asi jednoho kilometru čtverečního.
„O tom, že příčinou smrti byla otrava, svědčí také křečovitě zavřené pařáty obětí, které umíraly pomalu v ukrutných bolestech. Dnešní den se mi navždy vryje do paměti. Sledování a ochraně raroha velkého se věnuji více než třicet let, ale za ten čas si nepamatuji událost, která by mne v souvislosti s tímto druhem více zarmoutila. Dospělého věku se dožívá jen asi pět procent všech mláďat raroha velkého. Tito dva jedinci dokázali překonat všechny nástrahy a chystali se začít společný život – páry raroha velkého jsou stálé,“ dodává Jozef Chavko a pokračuje: „Nemohu uvěřit, že jsou lidé schopni dělat něco takového. S otravami se setkáváme velmi často, jejich oběťmi se už staly i tak vzácné druhy, jako orel královský nebo orel mořský. Je mi velmi líto, že se do seznamu zařadil raroh velký.“
Ochrana dravců na Slovensku podala žalobu na neznámého pachatele, který se dopustil spáchání trestného činu pytláctví, jakož i trestného činu porušování ochrany rostlin a živočichů. Viníkovi hrozí trest odnětí svobody až na osm let. Všechna těla otrávených dravců byla předána na další vyšetření. Ptačí kriminalita na Slovensku má různé podoby. Kromě pokládání újedí (otrávených návnad) jsou nejčastější příady zastřelení, vykrádání hnízd nebo pokládání sklopných pastí.
Podle ornitologa z maďarské organizace MME Matyáse Prommera je tato událost skutečnou tragédií pro populaci raroha velkého.
„Jsme velmi znepokojeni rostoucím množstvím nezákonného zabíjení chráněných dravců na Slovensku. Ptáci nerozlišují hranice, jedinci z Maďarska se často usadí na Slovensku a naopak, slovenští ptáci často najdou nový domov v Maďarsku.“
Ochrana raroha velkého má významný mezinárodní rozměr, na záchranu tohoto druhu probíhá od roku 2006 společný slovensko-maďarský projekt, podpořený Evropskou komisí.
Není bez zajímavosti, že káně lesní se slovensky nazývá myšiak lesný, káně rousná se jmenuje myšiak severský a poštolka obecná je sokol myšiar. Všechny tyto názvy dravců naznačují, jak velmi jsou užiteční a prospěšní pro ochranu polí a jejich plodin, neboť se živí převážně hlodavci.
Další informace poskytne: Jozef Chavko, RPS, tel. +420 903 768 394
České názvy ptáků doplnil Zdeněk Vermouzek, Česká společnost ornitologická, 605 578 746, www.karbofuran.cz
