Chrám Povýšení Sv. Kříže v Křížové ulici v Jihlavě. (foto:Magistrát Jihlava)
Chrám Povýšení Sv. Kříže v Křížové ulici v Jihlavě. (foto:Magistrát Jihlava)
Podlaha kostela v Jihlavě skrývala kostlivce. Archeologové objevili také zazděný vchod do kostela z jižní strany.

Vysočina - Právě nedávno začala rekonstrukce gotického chrámu Povýšení Sv. Kříže v Křížové ulici v Jihlavě. Nejviditelnější zásah rekonstrukce chrámu Povýšení sv. Kříže už byl proveden – zeď, která po dvě staletí dělila kostel na poloviny, už neexistuje. Během rekonstrukce dále budou odvlhčovat zdi, opravovat krov a střecha, venkovní omítky. Chrám dostane nová okna, dveře, osvětlení a zázemí například pro pořádání kulturních akcí.

První etapa rekonstrukce přijde na necelých dvacet milionů korun. Jihlavě se podařilo získat tzv. norské fondy, dotaci v projektu Obnova kulturního dědictví v Jihlavě,  finančním mechanismu EHP, ve výši 249 999 eur (cca 7,2 milionu korun). První část rekonstrukce skončí v roce 2010.  V druhé etapě by mělo dojít na obnovu fresek, výzdoby atd.

Během archeologického průzkumu byly při jižní zdi kostela Povýšení sv. Kříže nalezeny pozůstatky lidské kostry.


Podlaha kostela v Jihlavě skrývala kostlivce. (foto:Magistrát Jihlava)
Podlaha kostela v Jihlavě skrývala kostlivce. (foto:Magistrát Jihlava)
„Jde o křesťanský kostrový pohřeb člověka střední postavy na zádech. Zatím se ještě nepodařilo určit stáří, předpokládáme ale, že osoba zde byla pohřbena dříve, než v polovině osmnáctého století, kdy kostel začala užívat armáda. Může být i starší, to prokáže další výzkum,“ uvedl archeolog David Zimola z Muzea Vysočiny.

Pozůstatky zatím nejsou zcela odkryty, nad horní polovinou těla je zdivo, které se bude postupně odkrývat. Následně bude nález vybrán a odeslán na antropologickou expertízu, která je schopna poskytnout údaje o stáří a pohlaví nalezené osoby, ale také o tom, jakými trpěla nemocemi atd.

Kosterní nálezy jsou v kostelech a jejich okolí poměrně časté. Ani tento nález není raritní, už v čtyřicátých let dvacátého století byly v tomto kostele nalezeny kosti, ale po překopech nebyly v původních anatomických polohách. „Pravděpodobně nešlo o významného občana města nebo představitele církve, uctívané osobnosti bývaly pohřbívány na významnějších místech kostela. Zatím jsme v jeho blízkosti nenalezli žádné předměty,“ upřesnil David Zimola.

Pro archeology jsou však více než kostry zajímavější nová zjištění o samotné budově kostela.

„Pro nás jsou zajímavé stavebně historické prvky, například odhalené patky sloupů, výklenky, nebo jsme objevili zazděný vstup do kostela z jihu, o kterém jsme dosud nevěděli,“ řekl David Zimola. Archeologický průzkum bude průběžně pokračovat s rekonstrukcí kostela, která potrvá do roku 2010. 

Dominikánský kostel, sestávající z halového trojlodí s dlouhým presbyteriem, byl založen roku 1247 a budován pod vlivem francouzské gotiky. Ve 13. století byly dokončeny obvodové zdi, vstupní portál a triumfální oblouk. Zaklenutí kostela se uskutečnilo až v 80. letech 14. století.

Po požárech v 16. století byl kostel opravován v renesančním duchu. V roce 1871 byl kostel zrušen, předán armádě, ta ho používala jako kasárna a skladiště až do roku 1947. Od roku 1947 má kostel na 99 let v pronájmu Československá církev husitská, která nyní přesunula bohoslužby na faru. Kostel koupilo město v roce 2005 v dražbě za 6 milionů korun. Kromě obvyklého chrámového vybavení je zde cenným artefaktem Pieta – pískovcová socha od Jana Štursy.