Režie: Frank Miller
Hrají: Gabriel Macht, Samuel Jackson, Eva Mendes
Po filmu 300: Bitva u Thermopyl, který po Sin City posunul Millerovi příčku hodnocení o několik stupňů nahoru, padá opět se svým novým remakem komiksového noiru Spirit o několik příček dolů.
Film by se ze sedmdesáti procent dal shrnout do jednoho slova – „šílený”. Pokud máte potřebu propracovaného logicky uspořádaného příběhu, bude pro vás asi Millerův Spirit dosti značným utrpením. I když jsem od filmu skutečně očekával zajímavou podívanou a snažil jsem se naladit na společnou notu, nedalo se to uskutečnit, pokud bych skutečně nezešílel.
Samotný příběh by potřeboval asi tak třicetiminutový úvod, kde by alespoň trochu nastínili pointu příběhu, která se nakonec smrskla na jednu žalostnou větu, kterou během filmu několikrát zopakuje Gabriel Macht, hrající Ducha, bývalého strážníka Dennyho Colta, který vstal záhadně z mrtvých: “Musím dostat Octopuse”. No a Octopus zase musí dostat Ducha.
A tak nastává změť akčních scén, které nemají ani komiksového ducha, ani neobsahují nic zvláštního, co by stálo za zmínku. Pokud přeskočíme nedotažený scénář, je nejsvětlejší stránkou celého příběhu vztah Spirita k ženě, toužící po drahokamech, zlodějce Silken Floss, velké lásce jeho mládí.
Film působí jako “propadák” z mnoha aspektů. Až na několik zajímavě natočených scén se stále potýká se snahou o vytvoření nějaké slovní a významové metafory v dialozích hlavních postav a některých scénách, které by snad po vynaložení divákovy upřímné snahy o pochopení mohly mít alespoň nějakou výpovědní hodnotu.
Kdyby ve filmu nebyla postava ženy, která si myslí, že v životě získá štěstí tím, že bude sbírat lesklé a zářivé drahokamy po celém světě, zlodějky Silken Floss, byl by film skutečně úplný “šrot”. Mimochodem Silken Floss je docela povedenou metaforou tragického archetypu krásně oblečených dam s drahokamy, jejichž život ovšem zeje prázdnotou, jsou spokojené s leskem na povrchu, ale ve chvíli, když přijde skutečná láska, pochopí, že mají také svoje laskavé srdce.
Eva Mendes zahrála Silken Floss skutečně dobře a právě její záběry byly asi nejlepší částí celého filmu. Kdyby se Millerovi podařilo lépe a šířeji rozvinout příběh vztahu mezi Spiritem a Silken Floss, umírnit šílenosti Octopuse (Samuel Jackson) a ubrat na brutálnosti některých scén, jejichž zábavnost byla hluboce podprůměrná, mohl by to být docela zábavný remake komiksového příběhu.
Nic z toho však Miller neudělal, a tak vyplýtval peníze, které měl možná raději investovat na charitu, do dalšího propadáku a způsobil, že se několik filmových recenzentů muselo dovolávat vyšší moci, aby už Millera k takovým filmům nepouštěli.
A tak připomínala projekce Spirita fantaskní Město Ember, ze kterého se musí všichni rychle dostat, než bude zničeno. Diváci ze sálu hledali cestu ven, než bude pozdě a než jejich vkus utrpí nevratné škody, a možná také odcházeli v naději, že jim ještě vrátí peníze za vstupenky.
Přečtěte si:
Přichází Duch/ The Spirit Franka Millera
