Monáda.
Monáda. (wikipedie.cz)

Podle nejstarší dochované čínské literatury jsou autory I-ťingu čtyři mudrci: Legendární vládce Fu-si, král Wen, vévoda Čou a Konfucius. Čínské slovo “I“ lze přeložit jako “proměna” a slovo “ťing” jako “klasická kniha”.

Podle znalce čínské astrologie Borise Michajlova-Brina se kořeny vzniku knihy datují do období před více než šesti tisíci lety. Podle známých indicií čerpal I-ťing z pramenů taoismu a konfucianismu.

Autorství dnešní podoby Knihy proměn je přisuzováno králi Wenovi, který vytvořil uspořádání šedesáti čtyř hexagramů a jejich základní výklad. Za autora výkladu jednotlivých šesti čar hexagramů se považuje syn krále Wena, vévoda Čou. Mezinárodně uznávaný odborník na feng-šuej[1] a I-ťing William Spear pokládá feng-šuej za součást filosofie Knihy proměn.

Ve 20. století z Číny na západ přinesl knihu německý misionář Richard Wilhelm. Jeho německý překlad knihy byl poté přeložen do mnoha dalších světových jazyků. I-ťing se na západě stala okolo roku 1999 jednou z nejvydávanějších knih.

Proslulý psychoanalytik C. G. Jung o knize napsal, že je schopna podstatně změnit naše chápání světa. Spisovatel Martin Schönberger ve své knize nazvané Skrytý klíč k životu na podložených důkazech dokládá, že sytém knihy I-ťing je zřejmou analogií ke genetickému kódu v DNA.

Osm trigramů

Tabulka osmi trigramů.
Tabulka osmi trigramů. (velkaepocha.cz)

Kniha I-ťing je založena na taoistické teorii dvou protichůdných sil či energií - jin a jang - zobrazovaných ve znaku školy Tao, nazvaném “monáda”. Energie kvality jin je v knize znázorněna přerušovanou čarou a energie jang čarou plnou. Jin je spojována se ženou, měsícem, jemností, leností a poddajností. Naopak jang je spojován s mužem, sluncem, silou, pohybem a pronikavostí.

Podle legendy jednoho dne v severní Číně meditoval na břehu řeky Lo legendární mudrc Fu-si. Vprostřed svého rozjímání otevřel oči a v tu chvíli se před ním z řeky vynořila želva. Fu-si pohlédl na želví krunýř a v okamžiku božského osvícení náhle spatřil, že se v pravidelném vzoru želvího krunýře zrcadlí celý rozlehlý vesmír – makrokosmos, znázorněný pomocí plných a přerušovaných čar, sdružených do trojic (trigramů).

Využitím všech potenciálních kombinací plných a přerušovaných čar, sloučených po třech do jednotlivých trigramů, získáme celkem osm trigramů. Tyto trigramy symbolizují všechny aspekty přírody a její protikladné síly: Nebesa, Zemi, Vodu, Oheň, Horu, Jezero, Vítr a Hrom.

Každý trigram je také spojen s různými lidskými emocemi, fyzikálními látkami, duchovními vlastnostmi a ostatními věcmi světa. Všechno může být pomocí těchto osmi trigramů obsaženo a vysvětleno.

Čtyřiašedesát hexagramů

Fu-si následně vypracoval abstraktní vzorec, známý jako Mapa Lo řádu Ranných nebes. Kniha proměn vznikla jako vyjádření všech možných kombinací osmi trigramů, čímž vzniklo čtyřiašedesát kapitol o povaze různých změn (proměn) a tedy čtyřiašedesát různých hexagramů.

Tabulka šedesáti čtyř hexagramů.
Tabulka šedesáti čtyř hexagramů. (velkaepocha.cz)


Osm trigramů je tvořeno čtyřmi párovými znaky, které jsou k sobě, podle složení čar a energetické symboliky, vzájemně protikladné. Prvním protikladným párem jsou Nebesa a Země. Tato dvojice je známa také jako “univerzální” protiklad. Oheň a Voda jsou takzvaným “organickým” protikladem, Hora a Jezero jsou “přírodním” nebo “živelným” protikladem, a Vítr a Hrom jsou protikladem “impulsivním”.Další kombinace vytvářejí různé proměny, jejichž vysvětlením si můžeme odpovědět na různé životní otázky a situace.

Tato věštba byla až do roku 1200 př.n.l předávána ústní formou a tehdejší Číňané ji údajně považovali za přímé porozumění lidského místa mezi Zemí a Nebesy. Po vynalezení knihtisku přidali král Wen a vévoda Čou vysvětlující verše a podrobnější komentáře, blížící se dnešní podobě dostupných textů Knihy proměn.

 


[1] feng-šuej – prastará čínská nauka o rovnováze mezi vnitřním a vnějším světem člověka, používaná k vytváření vyvážených klidných sídel, ve kterých mohou jejich obyvatelé dosáhnout duševního i fyzického zdraví a štěstí.

Zdroj: Kniha proměn, Petr Petříček, 1999, N press; Feng šuej, William Spear, 1997, Ikar;


Doporučujeme:

Pět prvků – pohyby uvnitř galaxie a v mikrokosmu lidského těla

Starý čínský kalendář a jeho taje

Soubor Shen Yun - návrat prastaré čínské kultury