Nervová propojení buňek lidského mozku.(Lorelei Ranveig/Flickr.com)
Nervová propojení buňek lidského mozku.(Lorelei Ranveig/Flickr.com)

V listopadu 2008 se ve Washingtonu, D.C. konalo výroční setkání vědců z oblasti neurologie. Navštívilo jej více než třicet tisíc vědců a lékařů z celého světa, činných na poli výzkumu mozku.

Byla představena překvapivě široká škála témat, týkajících se různých odvětví neurologie. Ve snaze o vedení dialogu mezi neurology a společností byly pozváni zvláštní hosté. Jedním z nich byl Marek Morris z New Yorku, zakladatel taneční skupiny Marka Morrise, který odpovídal na otázky, týkající se „pohybu člověka v čase a prostoru“. Na první pohled se může zdát názor choreografa světu vědy nesmírně vzdálený, ale může pomoci mnoha výzkumným laboratořím, které pracují na tom, aby lépe porozuměly mozkovým okruhům, které vytvářejí rytmický pohyb.

Dalším hostem byla profesorka psychiatrie z kalifornské univerzity v San Franciscu, MUDr. Allison Francisco Doupeová, Ph.D., která hovořila o výsledcích studia pěnkav. Předložila fakta o existenci překvapující paralely mezi ptačím zpěvem a vývojem lidské řeči. Stejně jako lidé, musí být také mláďata zpěvných ptáků během citlivého období jejich počátečního vývoje učena dospělými. Dříve než se mohou naučit správně mluvit nebo zpívat, musí být nejprve schopna slyšet svůj vlastní hlas.

V ostatních přednáškách se diskutovalo o způsobech prvotního vytváření synoptických[1] spojení, jinak řečeno, jakými způsoby komunikují mozkové neurony s neurony sousedními. Aby toho neurony dosáhly, musejí vyprodukovat rozsáhlá prodloužení, zvaná axony[2], která musejí být vytvořena ve velmi přesné poloze, aby mohla následně sloužit k předávání signálu.

Dalším tématem byly metody řízení tělesných procesů. V posledních letech získaly metody, založené na RNA jako součásti souboru nástrojů, které umožňují přimět buňky k provádění specifických úkonů, značnou důležitost. RNA je spojovacím článkem mezi DNA[4] (genetickým materiálem) a proteiny (stavebními kameny buněk). Uspořádání lidského genomu, jehož výzkum byl dokončen začátkem tohoto milénia, překvapivě ukazuje, že do bílkovin je přenesena jen velmi malá část celkového genetického materiálu člověka.

Poslední roky výzkumu také ukázaly, že velká část zbývajícího genetického materiálu (DNA) je přeměněna v různé „druhy“ RNA, která následně řídí mnohé buněčné procesy. Setkání pomohlo zvýraznit škálu různých způsobů využití výhod odlišných druhů RNA ke studiu buněčných procesů. Též se diskutoval možný vývoj RNA za účelem léčebného působení.

Nakonec experti podle očekávání diskutovali nejnovější náhledy na různá neurologická onemocnění, včetně schizofrenie, autismu, Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby a návykové a nutkavé lidské chování.

Při pohledu na rozsáhlý seznam témat bylo těžké říci, který je složitější, zda vesmír, který se nachází kolem nás, nebo ten, jenž se skrývá uvnitř lidského těla.


[1] Synapse - místo spojení dvou neuronů

[2] Axon - nervový výběžek

[3] RNA - ribonukleová kyselina (RNA, česky někdy také RNK, nukleová kyselina, biochemicky rozlišitelná od deoxyribonukleové kyseliny (DNA)

[4] DNA – deoxyribonukleová kyselina

Article in English