Pro ty, kdo netouží prožít vánoční svátky pouze na materiální bázi – o jídle, pití a drahých darech, máme zde pozvání do světa, který není ani tak církevní, jako spíš v ryzím slova smyslu lidový. Skrze tvořivou práci rukou obyčejných lidí k nám promlouvá dávný příběh, který je ve své prostotě stále živoucí – narození spasitele.
Na mé všetečné otázky odpovídal pan Karel Brožek, vystavovatel největšího betlému v expozici (pokrývá plochu 29 metrů čtverečních):
Je mi záhadou, proč se zde v Třešti říká jesličkám v betlému zbořeniště…
Pokud vím, v Betlémě byl Davidův hrad, že? Ta stáj se měla nacházet ve zříceninách Davidova chrámu nebo hradu. To se neříká jen v Třešti, nachází se to i v některých zdrojích o narození Krista. Ve většině betlémů je místo zrození Ježíška umístěno právě ve zřícenině. Je to stáj, ale ta je uvnitř zříceniny. Hlavní je ta zřícenina.
Betlémy se začínají stavět na 8. prosince…
Ne doslova, betlémy jsou stavěny individuálně, někdo ten svůj buduje třeba měsíc, jiný ho má za dva dny hotový, další do stavby přidává každý den – po chvilečkách. Tradice byla (a doufám, že do dneška je) taková, že Ježíšek se do betlému vkládá na Štědrý den o půlnoci. A tím ten betlém vlastně začne fungovat. Dřív se lidé na betlém nechodili dívat už na Boží hod. Návštěvy začínaly chodit až na Štěpána. Dnes však chodí už dříve, jezdí sem zájezdy. Od Štěpána se chodívá i do rodin.
Odkdy je Vaše expozice vystavena celoročně?
Dokud muzeum bylo umístěno v Mariannu (Mariánský dům, bývalá školka, postavená baronem Venzel - Sternbachem st. v 19.stol. pro děti zemědělců), Spolek přátel betlémů sídlil v něm. Později jsme se přestěhovali do synagogy a nakonec do Schumpeterova domu. Nejdřív zde stálá expozice nebyla; byla možnost chodit jen po rodinách, kde měli postavený betlém. Staří lidé později věnovali pár betlémů do muzea.
V muzeu je fotografie Vašeho tatínka, který začal tvořit Váš rodinný betlém. Pokračujete v této tradici dál?
Ano, stále náš betlém rozšiřuji. Měli jsme doma betlém velký „jenom“ 5 x 1,5 metru. Otec stále vyřezával, později ale spíš pro lidi.
Některé betlémy se dostaly do Vídně, jiné jsou velké metr na metr. Ne každý, kdo vlastní betlém, je jeho autorem. Někdo sbírá betlém po kamarádech – od toho má domečky, od tamtoho stromy, figurky, zvířata… Řada betlémů je vlastně sbírka.
Figurky se vyměňovaly mezi sebou, na památku. My také máme v betlému něco od řezbáře Brázdy a táta mu dal na oplátku nějaké svoje výtvory. To malované pozadí dělal také otec, on byl vyučený krejčí. Krejčovských oborů bylo víc, krejčí střihač, krejčí čepičář; v pracovní knížce musel mít potvrzení od každého mistra, u kterého pracoval. Tatínek byl na praxi až ve Vídni. Maminka také pomáhala s betlémem, pokoušela se vyřezávat, od ní jsou třeba husy…
V Rakousku, v Insbrucku a Salzburku byly betlémy dříve než u nás. Insbruck byl průmyslový a bylo tam hodně tkalců. Chodili po trzích a hodně jeden od druhého odkoukali. U nás v kraji se to později uchytilo. Možná to bylo tím, že tady také žilo hodně tkalců a řemeslníků. Lidé se bavili jiným způsobem, než sledováním televize jako dnes.
Máte následovníka?
Mám syna, který jako malý začal vyřezávat, ale teď je v letech, kdy nemá čas! Člověk se k betlému zase vrací. Každý se vrací. Přinejmenším má pod stromečkem zbořenišťátko.
I kardinál si prý prohlédl třešťské betlémy…
Ano, kardinál Vlk skutečně navštívil naši vernisáž v Jindřišské věži v Praze, kde jsou ve třetím a čtvrtém patře vystaveny naše betlémy. Kardinál má zřejmě o betlémech dost nastudováno, poněvadž mluvil velice zasvěceně… Jednou navštívil Třeš’t a byl tu celý den, ale na betlémy se podívat nepřišel. Nás to tenkrát mrzelo a hned jsme mu to řekli. Slíbil, že to napraví.
A ještě ke zbořeništi…
Námět zbořeniště jsme se pokoušeli ještě dále zkoumat, avšak ani třešťský farář, ThDr. Tomáš Caha, nám nepodal uspokojivou odpověď:
„Zbořeniště? A není to nějaký čistě betlémářský termín? Ovšem pokud betlemáři nazývají zbořeništěm jen ústřední motiv betlému – jesličky – k tomu podle historie mohu říci, že Betlém bylo město Davidovo a v něm se skutečně nacházel Davidův palác. Ten byl později zbořen a zůstaly rozvaliny.“
Pro tentokrát se nám nepodařilo zcela vypátrat původ tohoto neobvyklého názvu pro jesličky. Skutečně však některé betlémy bývají v obrazech umístěny do rozvalin paláce. Dokonce i na běžně zakoupeném papírovém betlému je patrno, že chlév s jesličkami se nacházejí uprostřed rozvalin.
Každý rok v Třešti na sklonku podzimu jsou betlémy rozebrány, loňské mechy jsou vyměněny za čerstvé a betlémské panorama se staví znovu.
„To by betlemáře ani nebavilo, kdyby betlém nepřestavěli jinak,“ říká betlémář Brožek a zve: „Od prvního prosince trvá zimní výstava. Je spojena s prodejem perníčků, vánočních ozdob a papírových betlémů, které jsou kresleny podle třešťských originálů. Na dvacet rodin, které jsou uvedeny v plánku, zve zájemce k prohlídce betlému. Na pětatřicet dalších jesliček lidé staví v rodinách. A to nemluvím o těch metrových, které má skoro každý!“
Od 25. prosince do 2. února jsou domácí betlémy přístupné ve dvaceti rodinách v Třešti, které jsou uvedeny na plánku. Plánek můžete obdržet v třešťském Turistickém informačním centru.
