Osobnost slavného spisovatele, novináře a demokrata, od jehož smrti uplynulo 25. prosince 2008 sedmdesát let, v současné době připomínají dvě pražské výstavy.
První z nich je umístěna v Národní pedagogické knihovně Komenského a je zaměřena převážně na spisovatelovo dílo, které se nachází v archivu zdejší knihovny. Výstava byla slavnostně zahájena 25. listopadu a potrvá až do dubna 2009.
Pražské Klementinum zase představuje expozici zaměřenou na život a osobnost této velké postavy české kultury a veřejného života předválečného období. Součástí výstavy jsou faksimile nejrůznějších dobových dokumentů, dopisů, stránky z novin, dobové plakáty a citáty. Exponáty poutavou formou připomínají Čapka nejen jako slavnou postavu české kultury, politiky a literatury, ale i jako obyčejného člověka z masa a kostí. K vidění je i film Josefa Císařovského, který zachycuje důležité okamžiky Čapkova života, ale zaměřuje se i na spisovatelovy koníčky, sbírky a soukromé vztahy. Návštěvník se může dozvědět zajímavé informace nejen o Čapkově manželce – herečce Olze Scheinpflugové, ale i o vztazích Karla Čapka s T. G. Masarykem a jinými významnými osobnostmi tehdejší doby. Výstava potrvá do 16. ledna 2009 a velkou měrou se na ní podílí Památník Karla Čapka.
Karel Čapek patří mezi české spisovatele, kteří se dokázali prosadit nejen na poli české literatury, ale jsou dodnes překládáni do světových jazyků. Autor děl jako Krakatit, Bílá nemoc nebo Válka s mloky se prosadil jako novinář, psal také divadelní hry. Kromě literární činnosti se Čapek věnoval překladům a spolu se svým bratrem Josefem psal pohádky pro děti. Z jejich spolupráce vzešla kniha o pejskovi Dášence či dnes již klasické dílo pro děti Devatero pohádek. Společně vymysleli také celosvětově známé slovo robot, které se poprvé objevilo v divadelní hře R.U.R. Mezi Čapkovy záliby patřilo zahradnictví, fotografování nebo sbírání etnické hudby. Spisovatelovu nemalou sbírku etnické hudby věnovali jeho dědicové Náprstkově muzeu v Praze. Karel Čapek zemřel v Praze 25. 12. 1938.
