Norsko, Oslo - Ministr zahraničních věcí České republiky Karel Schwarzenberg podepsal 3. prosince mezinárodní úmluvu o zákazu kazetové munice.

Česká republika se zařadila mezi státy, které tuto úmluvu podepsaly jako první. „Je to důležité, protože kazetová munice způsobila mnoha lidem strašná a nejohavnější poranění a ztráty na životech. Díkybohu se konečně podařilo domluvit, že se zakáže,“ uvedl ministr Schwarzenberg.

Spolu s ČR úmluvu podepsala většina členských zemí NATO a Evropské unie. Další státy se k jejímu podpisu přidají v průběhu dvou dnů, stranou však zatím zůstávají hlavní výrobci této munice - USA, Čína, Rusko, Indie, Pákistán a Izrael. Spolu s ČR úmluvu podepsala většina členských zemí NATO a Evropské unie.

„Kazetová munice obsahuje stovky malých náloží, které se rozptýlí po větším území jako samostatná výbušná zařízení. Tyto kazety (kontejnery) s takzvanou submunicí lze na bojiště dopravovat raketami, dělostřeleckými granáty i leteckými bombami; zákaz se týká všech variant. Hlavním motivem zákazu kazetové munice je skutečnost, že některé ze stovek náloží často z různých důvodů nevybuchnou hned, ale zůstávají aktivní a mohou zabíjet či mrzačit i po mnoha letech, tedy i dlouho po skončení konfliktu. Oběťmi se v takovém případě často stávají civilisté,“ uvádějí www.ceskenoviny.cz. „Tyto zbraně byly použity kupříkladu ve Vietnamu, v Kosovu, v Čečensku, v Iráku, v Afghánistánu, v Libanonu a letos v srpnu během rusko-gruzínského konfliktu,“ dodává server www.ceskenoviny.cz.

„Jde o důležitou událost, kterou byla završena letitá vyjednávání na mezinárodní půdě. Považujeme proto za významné, že se Česká republika stává signatářem této úmluvy právě dnes, kdy se k tomu otevírá historicky první příležitost,“ řekla ČTK mluvčí českého ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová.

Úmluva signatářské země zavazuje především k tomu, že kazetovou munici nebudou používat, vyvíjet, vyrábět ani nijak získávat, skladovat, držet nebo přemisťovat. Po Ottawské úmluvě, která zakazuje nášlapné miny, je to další významný krok k mezinárodnímu odzbrojení a likvidaci následků válečných konfliktů. Dokument vstoupí v platnost šest měsíců poté, co ho ratifikuje prvních třicet států. Z Osla listina poputuje do sídla OSN v New Yorku, kde bude uložena a kde ji mohou podepsat další země.