Třešťské betlémy vyrůstají jako pohádky – z mechu a kapradí. Městského kronikáře Václava Dvořáka jsme se ptali, jak se dosahuje podivuhodného kouzla a příjemné vůně, které jsou pro zdejší betlémy charakteristické.
Náš rozhovor se točil hlavně kolem stálé expozice betlémů v Schumpeterově domě.
Kolik zdejších rodin vlastně staví betlémy?
Na Třešti je zajímavé, že zdejší betlémy se rok co rok znovu a znovu přestavují. Betlémařina je v Třešti stále živá, nejde o nějakou muzeální expozici. Například Třebechovický betlém – typická muzeální záležitost, je jednou postavený a daný. Kdežto tady v Třešti se betlémy staví v rodinách, to je to „gró“ zdejších vánočních tradic. Když uvážíte, že v současné době se takových padesát betlémů staví v rodinách… to je přece neuvěřitelné číslo. Kolem dvaceti rodin navíc své betlémy nechává volně přístupné k prohlídce. Máme tu dokonce betlémáře, který si staví zvláštní specialitu, velikonoční betlém. Spíš betlémek. Jsou v něm děvčata, kluci s žílama, mrskačkama, prostě velikonoční výjev.
Betlémáři prý chodí na lov kuriozit, které pak používají ve svých scenériích?
Ano, už v létě shánějí originální doplňky do svých betlémů. Vyhledávají bizarní pařezy, přírodniny, různé kytičky. Dar betlémářů: vidí to, co ostatní nevidí. Najde-li betlémář suchý keř, opláchne ho a dá do betlému vzhůru nohama – najednou je tu exotická přírodnina! Protože v průběhu roku mechy vyrudnou, seschnou se a zapráší, je potřeba je očistit případně vyměnit. Ty se zachovalou barvou se přendají do zadních, vzdálenějších částí. Centrální část, tzv. „zbořeniště“ (jesličky, stáj), kde se odehrává vlastní biblický příběh, je dovybavena novými mechy a přírodninami.
Jedna podezřívavá: Nejsou mechy náhodou chráněné rostliny?
Betlémáři mají vztah k přírodě, k lesu. Když jde betlémář na mech, nikdo v lese nepozná, že tam byl. Mech se netrhá bezhlavě, chodí se na něj tam, kde je ho dostatek, kde je možné ho těžit. Mechu se nespotřebuje tolik. Květináři ho spotřebují daleko více než betlémáři.
Praktikuje se ještě „spaní pod betlémem“, kdy kvůli nedostatku místa v chalupách byly betlémy stavěny na vodorovné desce, umístěné nad manželskou postelí?
Existovalo to tady ještě v jedné rodině, ale ta se nedávno rozhodla betlém prodat. V jedné rodině mají papírový betlém, který kvůli nedostatku místa stavějí na desku nad kuchyňským stolem. Pod betlémy se ale nespí už dlouho, lidé v domech mají víc prostoru. Dříve to bylo běžné.
Odkdy dokdy se původně spávalo pod betlémem?
Betlémy se začínaly stavět 8. prosince na svátek Panny Marie, 24. prosince se vkládalo Jezulátko do jesliček a od 26. prosince, tj. od Štěpána, se chodilo na koledu. Betlémy stály do 2. února (Hromnice), kdy se rozebíraly a ukládaly. To znamená, že celou tu dobu se pod nimi spalo.
Každý rok město vydává plánek, na kterém je vyznačeno,v jakých rodinách můžete betlémy navštívit.
Až přestavbu dokončíte, uskuteční se vernisáž?
Ano, to je zvykem. Letos jako každý rok u nás proběhne vernisáž vánoční výstavy. Ta bývá věnována určitému tématu – měli jsme tu vánoce v papíru, vánoce ve skle... Dvě členky Spolku přátel betlémů pravidelně přicházejí s úžasnými aranžérskými nápady. Jsou to amatérky, ale mají inspiraci a velké předpoklady k umělecké tvorbě. Předvedly tady třeba věci, naaranžované v obyčejné tříapůllitrové láhvi od okurek, které vypadaly prostě fantasticky. Člověk by nevěřil, co dá vymyslet. V Třešti je učiliště, kde se učí aranžéři – a ti sem dokonce chodí okukovat a inspirovat se.
Vystavené papírové betlémy budou na prodej?
Běžně tu prodáváme papírový betlém, ve kterém jsou repliky figurek z třešťských betlémů. Když se podíváme zde na dřevěné figurky dvou Židů, tak přesně takové se objeví i v papírových vystřihovánkách. Je to výběr z různých figurek s tím rozdílem, že jsou namalované na papíře. Dají se koupit, vystřihnout a podlepit. Předlohy k papírovým figurkám maluje paní Marie Roháčková. S manželem vyrábějí i dřevěné figurky – pan Metoděj vyřezává nádherné koně. On dělá tu hrubší práci, ona tu jemnou.
Já osobně stavím papírový betlém, s tím rozdílem, že „zbořeniště“ nemám jako stáj, ale jako jeskyni, ztvárněnou kusem pařezu. Stavím ho doma rok co rok. Jako lončoft (pozadí) používám fotografii třešťské krajiny.
Jak dlouho se vlastně betlémy vystavují?
Bezmála již dvě stě dvacet let. Začali s tím vlastně sami betlémáři, kteří se vzájemně navštěvovali. Koukali, co má kdo nového, co kdo udělal jinak, ukazovali si trofeje z vandru, líčili si svoje zážitky. Nezřídka se stávalo, že se jedna a tatáž figurka objevila na více betlémech. Navzájem se inspirovali – to je hezké, to si vyřežu taky! To se stávalo běžně.
Figurky bratří Krčových se objevují na několika betlémech, mají je v muzeu, mají je i Roháčkovi. V betlémech se opakují i další známé postavy, Láďa Trávník, řečený Šroubek, Boženka Kostková… takové místní postavičky. I mně už bylo řečeno, že jednou budu vystaven na betlémě!
Děkujeme za rozhovor.
