Animovaný/akční/rodinný/komedie
USA, 2008, 89 min.
Režie: Eric Darnell, Tom McGrath
Po třech letech čekání se fanouškům veleúspěšného animáku Madagaskar dostává druhého pokračování. Podtitul Útěk do Afriky nenechá diváka na pochybách, kde se bude děj filmu odehrávat. Ale abychom nesnědli všechny sladkosti před večeří…
Staří známí lev Alex (Filip Blažek), zebra Marty (Filip Švarc), žirafák Malman (Václav Vydra) a hrošice Glorie (Miroslava Pleštilová) se konečně rozhodnou opustit nekonečný večírek na ostrově Madagaskar a vyrazit vstříc svému dřívějšímu domovu v newyorské zoo. Kdo však mohl očekávat, že letadlo osvědčené společnosti „Air Tučňák“ nedoletí dál než do hlubin afrického kontinentu? Partička zvířecích přátel tady dostane naloženo pořádnou porci divočiny. Všude je plno jejich volně žijících soukmenovců, a aby film nebyl jen prázdná bublina, přijde i na nějaké ty vztahy, jejich řešení mezi čtyřma (lvíma) očima apod.
Dvojka je lépe nakreslená
Od roku 2005, kdy na kresleném nebi zazářil první Madagaskar, se úroveň animace kapánek zlepšila. Dvojce to určitě prospělo. Postavičky i prostředí jsou o poznání živější, přesto zejména hlavní hrdinové stále oblékají stylizovaný retrokabát ostrých hran a zjednodušených detailů. Bohaté taneční kreace nabraly na obrátkách a když odhlédneme od přílišného vyžívání se v kroutících se zadcích, animátor/choreograf odvedl docela dobrou práci
Všechny fóry světa
Jak už je poslední dobou zvykem, sází Madagaskar 2 na prudký spád a bleskurychlý děj. Záplava gagů v kombinaci se střízlivou stopáží má zajistit, aby se i ten nejtrudomyslnější divák přinejmenším nenudil. Skutečně, scénárista Etan Cohen (Tropická bouře, King of The Hill), sebral všechny známé i neznámé, osvědčené i neosvědčené fóry ze všech koutů světa komedie a sesypal je do jediné africké škeble v naději, že když se lidé zasmějí jen v jednom z deseti případů, i tak je dostane do patřičné euforie. A tak mi nevázaný řehot narušovaly jen některé bezduché vtipy a zápletky postavené na násilí (např. brutální vztah paní Nany ke kočkovitým šelmám). Myší lemur s příznačným jménem Mort snad také nemusel dostávat tak bezcitnou nakládačku – kdyby si tvůrci dali víc práce, vdechli by jistě této ploché postavičce trochu víc života. Ani hroší námluvy jsem jaksi nedokázal pojmout.
Pro malé i velké?
Označení rodinný film je vlastně marketingové označení filmu pro děti. Platí to i pro Madagaskar 2. Kromě několika pronesených slov o rodinných hodnotách a přátelství nic intelektuálního nečekejte. Mohu-li soudit, jeden z vůbec nejnáročnějších vtipů Madagaskaru 2 je vcelku povedené vyjednávání s opičímy odbory. Film je (včetně zápletky) jednoduchý, snadno stravitelný a většinou prodchnutý disco hudbou s etnickými prvky. Nebýt hudební doprovod mile naivní, asi by filmu spíš přitížil. Jste-li pak ochotni nechat mozek v šatně, budete se bavit stejně dobře, jako vaše sedmileté ratolesti, ne-li lépe.
Opičák mluví hantecem
Mnoho filmových fanoušků preferuje filmy v originále a já jim dávám za pravdu. Navíc bych řekl, že kvalita překladů a dabingu šla od devadesátých let výrazně dolů, což lidé z branže obvykle vysvětlují příliš vypjatými termíny – kvalitní práce zkrátka chce svůj čas a také své náklady, což je pravděpodobně ten druhý důvod. U filmu pro dětské publikum je logické, že bude dabovaný. Jak po této stránce dopadl druhý Madagaskar?
Mám-li být upřímný, sledoval jsem kvalitu české verze dost kritickým okem. Když v úvodu hlásky trýznivě a mimo rytmus zapěly „já tak rád trsám, trsám“ přepadla mě tíseň. Naštěstí se objevil opičák Maurice s napjatě očekávaným brněnským hantecem a pár dalších vtipů i vážnějších scén už dopadlo dobře. Nakonec jsem si ověřil, že počáteční „trsám, trsám“ („move it, move it“) bylo mimo rytmus i v originále. Přesto, odvážný nápad přeložit texty písní a nechat je zpívat českými dabéry tak úplně nevyšel. Dabing ve výsledku postrádá nenucenost anglické verze. Ještě dík na adresu Václava Vydry – jeho žirafák zněl vskutku výborně. Když si pak ještě poslechnete, jak Malmana anglicky namluvil David Schwimmer – hvězda seriálu Přátelé, je vám jasné, že roli v češtině nikdo jiný ani dostat nemohl.
Čtyři údery bicích
Jak už jsem naznačil, v hudebním doprovodu nečekejte žádné klasické motivy. Čtyři těžké beaty vás doslova protlučou skrz celý film. S povzdechem jsem vzpomínal na překrásné orchestrální aranžmá jarního Hortona. Tančící lev Alex stále potřebuje „taneční pecku“ svého stylu a tou zůstalo „I like to move it“, výrazná afroamerická podbízivka z roku 1994 od Reel 2 Reel (Eric Morillo). Pro první film tento song nazpíval Sacha Baron Cohen. V druhém pokračování se písně ujal raper will.i.am (William James Adams), frontman populární hiphopové (později r’n’b) formace Black Eyed Peas. Za zmínku také stojí, že will.i.am dostal ve filmu i svou roli, a to nepříliš oduševnělého hrošího svůdce Moto Moto.
Utíkejte, než se (vám) rozsvítí
V kostce řečeno: Bylo to dobré, bylo toho dost. Chcete-li se bavit, můžete. Na slabší místa vzápětí rádi zapomenete. Jen občas mě film nutil smát se i v místech, které k smíchu být neměly a pak taky to disco… Ještě půl dne jsem ho dostával z hlavy! Inu, jak ve filmu praví král Jelimán: „Rychle utíkejte, než všichni přijdeme k rozumu!“
