Ve starobylé Číně žil jeden farmář a ten měl za souseda lovce, který vlastnil spoustu divokých, špatně vycvičených loveckých psů. Ti často přeskakovali plot a honili tam farmářova jehňata. Farmář žádal svého souseda, aby si své psy hlídal, ale ten jako by ho neposlouchal.
Jednoho dne psi opět přeskočili plot a vážně poranili několik farmářových ovcí.
Farmářova trpělivost přetekla, nevěděl si však rady, a tak se vydal do města, aby se poradil se soudcem, který pozorně vyslechl jeho příběh a řekl mu: „Mohl bych potrestat lovce a nařídit mu, aby své psy přivázal řetězem anebo je zamkl. Ale ty bys tak ztratil přítele a získal nepřítele. Koho bys chtěl mít raději za souseda, přítele nebo nepřítele?“ Farmář odpověděl, že dá přednost příteli.
„Dobrá, navrhnu ti řešení, které udrží tvá jehňata v bezpečí a zachová přátelství tvého souseda,“ řekl soudce. Farmář vyslechl soudcovu radu a souhlasil.
Jakmile přišel domů, okamžitě vyzkoušel, co mu soudce poradil. Vzal svá tři nejlepší jehňata a ukázal je třem malým synům jeho souseda. Ti z nich byli radostí úplně bez sebe a hned si s nimi začali hrát. Když lovec uviděl, jak si s nimi jeho synové hrají, vybudoval pevné boudy pro své psy, aby tak ochránil nové zvířecí miláčky svých synů. Od té doby psi již nikdy neobtěžovali farmářovy ovce.
Z vděčnosti farmářově velkorysosti, kterou prokázal jeho synům, brával lovec často farmáře na lov. Farmář na oplátku posílal lovci jehněčí maso a dělal pro něj ovčí sýr. Během krátké doby se z nich stali dobří přátelé.
Ve staré Číně se v podobné situaci říká: „Člověk může zvítězit a ovlivnit lidi k lepšímu pomocí laskavosti a soucitu.“
Podobně se říká na Západě, že: „Člověk chytí víc much na med než na ocet.“
Article in English
