Narodni muzeum vystavi original Mnichovske dohody, 29. zari 1938, Mnichovsky diktat, Chamberlain, Daladier, Hitler, Mussolini
Zleva Chamberlain, Daladier, Hitler a Mussolini před podpisem Mnichovské dohody. (Wikipedia.org)

Můžete ji vidět na vlastní oči! Všichni zájemci o zhlédnutí originálu mnichovské dohody – pro český  a slovenský národ velmi závažného dokumentu – budou mít jedinečnou možnost ji spatřit.

Dosud si Češi mohli prohlédnout pouze kopii dohody, která je trvale umístěna v Kolovratském paláci v areálu Senátu ČR v Praze (tato budova byla za první republiky sídlem vlády). Německé ministerstvo zahraničí ale včera potvrdilo Českému rozhlasu, že nesmírně vzácný dokument bude vůbec poprvé zapůjčen do Čech. K 70. výročí podepsání mnichovského diktátu a 90. výročí vzniku Československa tedy Národní muzeum vystaví všechny čtyři originály listin mnichovské dohody. Unikátní smlouva je psána německy, na stroji, je opatřena červeným razítkem, které ji označuje za tajnou listinu. Originál dohody je jen jeden. Národní muzeum ho předvede v rámci rozsáhlé výstavy věnované historickému období českých zemí z let 1914 až 1938

Co byla mnichovská dohoda?

Dvacátého devátého září 1938 byla do Mnichova svolána zvláštní konference. Setkali se tu významní představitelé světových mocností. Za Francii přijel Edouard Daladier, za Velkou Británii Neville Chamberlain, za Itálii Benito Mussolini a za nacistické Německo Adolf Hitler. Výsledkem jednání, které skončilo krátce po půlnoci, byl podpis tzv. mnichovské dohody, která se nechvalně zapsala do dějin československého státu a stala se v podstatě předzvěstí druhé světové války.

Pozadí – strategická poloha a bohatý průmysl

Podpisu dohody předcházelo několik událostí. Československo bylo díky snahám Konráda Henleina a jeho Sudetoněmecké strany pod tlakem hitlerovského Německa. Hitler chtěl sjednotit veškeré území s německým obyvatelstvem pod jeden stát – Německo. Československo mělo podle jeho plánů velmi strategickou polohu a oplývalo bohatým průmyslovým potenciálem. Na Hitlerovu agresivní politiku odpovědělo československé vedení v čele s Eduardem Benešem 23. září vyhlášením všeobecné mobilizace. Během několika dní Československo shromáždilo více než milion vojáků, kteří byli ochotni postavit se se zbraní v ruce nacistickému Německu. Tehdejší vláda spoléhala na své západní spojence a Sovětský svaz.

O nás, bez nás

Světové mocnosti však chtěly uchovat mír a ačkoli válka byla na spadnutí, snažily se jednat o dosažení míru všemi možnými prostředky. Představitelé Francie, Itálie, Velké Británie a Německa přijeli 29. září 1938 na mnichovské jednání plni očekávání. V souladu s Hitlerovým plánem na ovládnutí Evropy nakonec ale přistoupili k podepsání smlouvy, která diktovala Československu, aby odstoupilo svá pohraniční území Německu a ostatním státům. Sudety měly podle dohody patřit Německu, jižní oblast Slovenska a Zakarpatská Ukrajina Maďarsku a Těšínsko Polsku. Vojáci shromáždění v pohraničních pevnostech byli nuceni je do 10. října 1938 bez boje opustit. Mnichovský diktát (také nazývaný Mnichovská zrada) byl podepsán bez účasti představitelů československé vlády a byl skutečnou pohromou pro obyvatele celé země. Pátého října prezident Beneš odstoupil z funkce a novým prezidentem se stal Emil Hácha.

Západ se otočil zády, Sověti se nechtěli angažovat

Narodni muzeum vystavi original Mnichovske dohody, 29. zari 1938, Mnichovsky diktat, Chamberlain
Neville Chamberlain po vystoupeni z letadla ukazuje davu podepsanou Mnichovskou dohodu. (Wikipedia.org)

Obyvatelé Československa očekávali pomoc zaručenou smlouvami, které se spojenci uzavřeli v minulosti. Nedočkali se jí. Francie a Velká Británie se podpisem mnichovské dohody k Československu postavily zády. Sovětský svaz byl vázán pomocí československému státu tehdy, pokud nabídne pomoc Francie. Sověti, kteří měli navíc napjaté vztahy s Polskem i Rumunskem, nebyli za tehdejší situace ochotni Československu pomoci. V březnu roku 1939 byly vyhlášeny Protektorát Čechy a Morava a Slovenský štát, které naděje Čechů a Slováků na svobodnou existenci pohřbily na několik dlouhých let.

Účastníci dohody postupně rušili její platnost

Přihlédneme-li k Paktu Společnosti národů, který měl vyšší právní platnost než ostatní mezinárodní dohody a smlouvy, došlo k porušení hned dvou jeho článků. Velká Británie prohlásila dohodu za neplatnou v srpnu 1942. Její ministerská předsedkyně se v roce 1990 omluvila za účast Británie při podpisu dohody. Francouzský národní výbor mnichovskou dohodu uznal za neplatnou v září 1942. O dva roky později tak učinila i italská strana. Úplnou neplatnost deklarovala v roce 1968 – 69 konference OSN. Německá spolková republika od Mnichovské dohody odstoupila až v listopadu 1973.