Fakt, že lidské tělo zůstává nevysvětlitelnou záhadou, potvrzuje i australsko-britský výzkum na poli neurofyziologie. Po zhruba třicetiletém hledání „klíče plodnosti” se vědci opřeli o objevy posledních let a letos v srpnu zveřejnili závěry své studie. Ta stanoví, že jediná molekula v ženském těle řídí celý proces ovulace. Tuto významnou funkci má tzv. kisspeptin. S jeho objevením lékaři pokročili o něco blíže k léčbě ženské sterility.
Seřadíme-li několik objevů na tomto poli chronologicky za sebou, zdají se být až banální. Jejich důsledky ale mohou být obrovské.
Gen puberty
Roku 2003 byl objeven „gen puberty”. Francouzi tehdy publikovali pravděpodobnost spojitosti poruchy dospívání s lidskými geny. Americký tým pak otázku patologického zpoždění pohlavní dospělosti dovysvětlil. Dr. Stephanie Seminara, jež vedla americký výzkum, dala do spojitosti již známý myší gen GPR54 s jeho lidským protějškem, původcem tzv. pozdní puberty IHH (idiopatický hypogonadotrofický hypogonadismus).
Její tým nejdříve k testům získal šest členů rodiny ze Saudské Arábie, kteří trpěli poruchou IHH. Jejich DNA vědci podrobili testování a nalezli chybný gen opakující se ve všech vzorcích. Viníka IHH poté „usvědčili” výzkumem myšího genu GPR54, který ovlivňuje příchod puberty u myší. Jejich evropští kolegové objev označili za „elegantní příklad toho, jak se prostředky, které společnost věnovala na základní výzkum myší genetiky, vracejí a pomáhají klinické praxi“.
Gen hersheyských pusinek
Roku 2005 byl objeven další gen nazvaný Kiss-1. Projekt byl veden týmy z Massachusettské všeobecné univerzitní nemocnice a Oregonského národního centra pro výzkum primátů (USA). Gen je označován za tzv. spouštěč puberty. Gen Kiss-1 je odpovědný za produkci kisspeptinu. Nalézá se na chromozomu 1. Jeho objevitelé mu dali jméno podle čokoládových pusinek, které místo objevu (Hershey) proslavily.
Další objevy zveřejněné na konci roku 2006 pocházely z výzkumné spolupráce Indiana University v Bloomingtonu a University of California v Berkeley. Výsledkem studie byl poznatek o přímé souvislosti ročního období na produkci kisspeptinu, jednoznačně spojeného s lidskou reprodukcí. Experiment byl veden na křečíku džungarském a probíhal osm týdnů.
Po tuto dobu byly dvěma skupinám hlodavců simulovány opačné podmínky. V jednom případě plodné letní období a v případě druhém období reprodukčního klidu – zimy. U jedinců vystavených simulovanému zimnímu počasí došlo ke snížené tvorbě neuropeptidu zakódovaného v genu Kiss 1. Když byl samicím křečíka injekčně podán kisspeptin, stoupla u nich hladina hormonu řídícího ovulaci na stejné hodnoty, jako u samic, které měly „léto”.
Jako když prst stlačí tlačítko
Na sklonku léta roku 2008 přibyl do pomyslné skládačky lidské znalosti o fyziognomii další díl. V úvodu zmíněný australsko-britský tým odpověděl na zásadní otázku ženské plodnosti. Nejvýše zodpovědným činitelem je jediná molekula v mozku produkovaná genem Kiss 1. Vědci potvrdili, že působí jako aktivátor ovulace u zralých žen.
Mechanismus účinku kisspeptinu výstižně popisuje Josef Pazdera z populárně-vědeckého serveru Osel.cz: „V praxi to funguje následovně: Prst (kisspeptin) stlačí tlačítko (receptor GPR54) na neuronech, hypotalamus (spodní část mezimozku) vytvoří a vyloučí hormon (GnRH). Ten přes mozkový zesilovač (hypofýzu) zajistí, aby se do krve uvolňovalo mnoho molekul výkonného hormonu (LH), který přímo působí na tkáň vaječníku a spustí ovulaci.“
O hypotalamu se tvrdí, že je nejstarší částí mozku. Kromě přenosu vzruchů produkuje řadu mozkových hormonů. Toto čtyři gramy vážící centrum ovlivňuje např. hlad, žízeň potažmo chuť a patologické stavy jako anorexie a bulimie. Řídí regulaci vody v těle, stav krve, je centrem oběhového systému těla. Dále reguluje tělesnou teplotu a u žen i menstruační cyklus.
Vědci dosud nezodpověděli další závažné otázky vyplývající z jejich objevu. Jak nové informace využít při terapii ženské neplodnosti? Ovlivňuje kisspeptin, který se tvoří u obou pohlaví, také plodnost mužů?
