Filozof Jaroslav Šabata, ekonom Valtr Komárek, politik Jiří Dienstbier. Majitelé těchto zvučných jmen mají jedno společné – byli protagonisty událostí tzv. Pražského jara, jak západní média nazvala období společenských reforem a uvolnění v tehdejším Československu. V rámci tzv. „Letní školy výchovy k občanství a evropanství“ se pokusili svou zkušenost předat profesorům a studentům Palackého univerzity v Olomouci.

Dvoudenní vědecká konference ,,Osmašedesátý - Pražské jaro: pokus o obnovu občanské společnosti“ byla slavnostně zahájena 18. srpna v kapli Božího těla v Olomouci. Otevřela jubilejní XV. ročník „Letní školy“.

Po příspěvcích výše uvedených osobností došlo na moderovanou diskuzi u kulatého stolu. V ní se dostali ke slovu další jedinci, kteří se podíleli na demokratizačních procesech v Československu. Právník a současný ombudsman Otakar Motejl hájil před komunistickou justicí disidentku Hanu Marvanovou nebo členy hudební skupiny Plastic People of the Universe. Manželé Dušan a Duňa-Viera Havlíčkovi v roce 1968 pracovali pro hlavní státní média a následně byli donuceni emigrovat do Švýcarska. Publicista A. J. Liehm vedl v šedesátých letech zahraniční a filmovou rubriku v Literárních novinách. František Mezihorák, vysokoškolský profesor na UP v Olomouci, byl propuštěn za své postoje proti sovětské okupaci. Václav Žák podporoval Pražské jaro šířením neoficiální literatury a pořádáním filozofických seminářů.

O vědecký dohled nad diskuzí se postaral Oldřich Tůma, ředitel Ústavu pro soudobé dějiny. Badatelská práce této instituce se zaměřuje na české a československé dějiny po roce 1945.

Josef Kaštil, student Právnické fakulty Univerzity Palackého, popsal svůj dojem z konference těmito slovy: „Je velmi cenné vyslechnout zkušenosti lidí, kteří svými názory posunuli demokracii v naší zemi kupředu. Učitelé, jenž tu sedí, mohou jejich poznatky dále předat nám, studentům. To je myslím ideální příspěvek k utváření morálních hodnot společnosti.“

Projekt se uskutečnil na Katedře společenských věd Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Byl hrazen z grantové podpory ministerstva školství a ze zdrojů Olomouckého kraje a města Olomouc.