Celý Peking je ve slavnostní náladě. Zároveň však obavy před teroristickými útoky a protesty vytváří poněkud militaristickou atmosféru. Úřady nasazují větší množství vojenských sil a přijímají mnohá bezpečnostní opatření, a jak říkají místní lidé, přeměňují Peking na válečnou zónu.
U příležitosti největší události novodobé čínské historie kromě obvyklých bezpečnostních opatření, která jsou běžně prováděna při olympijských hrách, rozmisťuje Čína po Pekingu mohutné vojenské posádky. Podle článku v New York Times utratila Čína za bezpečnostní opatření jen v oblasti Pekingu přes 6,5 miliardy dolarů.
Podle Xinhua News Agency, oficiálního státního média, disponuje Peking protiteroristickou skupinou, přesahující 100 000 lidí, bezpečnostními složkami přes 150 000 lidí a 290 000 dobrovolníky, kteří byli rozmístěni, aby dohlíželi na dodržování zákona.
Mimo vojska je připraveno Peking strážit třiatřicet helikoptér, osmačtyřicet námořních lodí a sedmdesát čtyři letouny.
Oblasti okolo Pekingu jsou také zaplněny armádou. Města Šanghaj, Tianjin, Shenyang a Qingdao oznámily přítomnost přes 100 000 vojenských jednotek.
Na začátku července státní noviny People’s Daily oznámily, že bylo kolem Ptačího hnízda rozmístěno sedm odpalovacích raketových zařízení Hongqi, na obranu přes vzdušnými útoky. Z důvodů „všeobecných bezpečnostních nařízení“ Úřad veřejné bezpečnosti zakázal přelety všech modelů letadel a horkovzdušných balónů v oblasti školních budov a universit.
Nová pravidla, navržená na ochranu Pekingu, přitahují ostrou kritiku z řad místního obyvatelstva, které změny popisuje jako neúnosné. Kritici si stěžují na nařízení vydaná během posledního roku, která nutila obyvatele, aby se vystěhovali z města. Některé pekingské společnosti povzbuzovaly zaměstnance, aby během her opustili Peking, což ještě zvýšilo všeobecnou nespokojenost.
24letý Heng Zhang z Pekingu uvedl: „Myslím si, že běžní [čínští] lidé nemají žádnou šanci tyto hry sledovat.“
