Pokles na cinskem trhu s cennymi papiry, cinsky akciovy trh klesa, cinska ekonomika, rozbor cinske ekonomiky, Sujia Gong
V loňském roce byla na čínském akciovém trhu údajně zaznamenána ztráta v hodnotě více než 50 bilionů yuanů, v průměru více než 50 000 yuanů (7 000 dolarů) na investora, což je ekvivalentem tříletého příjmu průměrného Číňana. (AP/SITA)

Olympijské hry jsou již na dohled a aktivisté za lidská práva stále zvyšují intenzitu protestů proti situaci v oblasti lidských práv v Číně. Méně známým příběhem je však bouřlivý čas, kterému v současné době čelí čínská burza.

Sujia Gong, odborník na čínské otázky, se zmínil o nedávných potížích, jimž čelí čínské akcie, a o jejich vlivu na čínskou ekonomiku. Problém s čínským trhem akcií, říká Gong, má kořeny již na jeho samotném začátku v 90. letech. Jeho vytvoření bylo původně navrženo tak, aby se hodilo do socialistické společnosti, fungující na kapitalistické ekonomice.

Socialisticko-kapitalistická 10% taktika

„Šéfové Čínské komunistické strany (ČKS) nechtěli ztratit kontrolu nad ekonomikou, a tak pokud dali státem vlastněnou firmu na akciový trh, museli vlastnit převážnou většinu akcií,“ říká Gong.

Typická praxe čínských úřadů byla zadržet více než devadesát procent akcií v každé společnosti a zbývajících 10 procent nechat pro obchod na trhu. Akcie byly poté rozděleny do dvou kategorií: směnitelné a nesměnitelné. Směnitelné akcie jsou prodávány za tržní hodnotu, zatímco nesměnitelné akcie zmizely v rukou čínského režimu. „V tom případě [čínských akcií], i když získáte všechny dostupné akcie, i tak nemůžete získat kontrolu nad společností, protože vláda vlastní převážnou většinu akcií. V podstatě to znamená, že pokud dám na trh celých sto procent akcií, každá akcie bude prodávána za 1 dolar, ale [v Číně] je [na trhu] pouze deset procent, takže každá akcie nyní stojí místo toho 10 dolarů,“ říká Gong.

„Nedostatek dostupných akcií nafoukl jejich ceny,“ řekl pan Gong a poukázal na to, že v posledních letech začaly společnosti pod vedením čínského režimu uvolňovat akcie, které byly dříve zadržovány, a díky tomu poptávka po volných akciích prudce stoupla. Akcionáři, kteří zaplatili za akcie cenu stanovenou v době, kdy bylo k dispozici pouze deset procent akcií, byli nuceni zaplatit za nově vydané akcie vyšší cenu, než je cena tržní.

Čerpání peněz do vládního rozpočtu

Jako ukázkový příklad společností, které na nově uvolněných akciích profitují, zmínil pan Gong čínské ropné a chemické korporace. V roce 2005 byly akcie podniků oceněny na 48 yuanů za akcii, avšak poté, co se na trh uvolnilo větší množství akcií, se základní kapitál společnosti více než zdvojnásobil. „Pokud vláda vlastní 90 procent akcií, běžní akcionáři ji mohou získat [akcii] za extrémně nízkou cenu, někdy i za cenu 0,1 yuanu. Nyní je každá akcie za 10 až 15 yuanů,“ řekl Gong. „Když dá [vláda] na trh více akcií, mohou z trhu a z peněženek lidí shromáždit mnoho peněz.“

Rychlý růst cen akcií na trhu vedl k poklesu počtu čínských investorů. V průzkumu prováděném státním listem „People's Daily“ byli akcionáři dotazováni na stav svých investic. Reakce byla v drtivé většině negativní, 92 procent respondentů uvádí čistou ztrátu svých akcií, zatímco 3 procenta tvrdí, že vyvázli s nulovým ziskem. Pouze 4 procenta všech akcionářů ohlásila čistý zisk.

V Číně je přibližně 100 milionů akcionářů. V loňském roce byla na trhu údajně zaznamenána ztráta v hodnotě více než 5 bilionů yuanů, v průměru více než 50 000 yuanů (cca 105 000 Kč) na investora, což je ekvivalentem tříletého příjmu průměrného Číňana.

„V loňském roce vložilo do akciového trhu peníze mnoho lidí. Byly to vypůjčené peníze, prodali svůj dům a auto a vypůjčili si od svých přátel, aby investovali do akciového trhu. A nyní jsou peníze pryč. Přišli o mnoho peněz a už je nemohou splatit zpátky,“ řekl Gong.

Nedostatek peněz ve státním rozpočtu

Ve snaze vyřešit tyto problémy vydala vláda pravidla pro podporu trhu, uvedl Gong. Avšak množství peněz investovaných do akcií čínským režimem je zanedbatelné ve srovnání s částkou, která je již ztracena.

„Čínská vláda cítí, že by musela zvýšit index akcií, aby lidem ukázala, že prosperují,“ řekl Gong. „Problém je v tom, že na to nemají dostatek peněz. Jediné, co mohou udělat, je vydat pravidla.“ Stabilizování čínského hospodářství se pro čínský režim stává stále větší prioritou, zejména když se blíží olympijské hry v Pekingu. „Čínská vláda chce ukázat celému světu, že jejich hospodářství je velmi dobré,“ řekl Gong. „Čínští lidé věděli, že se vláda bude snažit zachovat si tvář a že na akciový trh přímo před hrami dodá peníze.“

V současné době se čínská ekonomika udržuje díky přílivu zahraniční hotovosti, a to zejména po získání práva hostit olympijské hry v roce 2008. Investování zahraničních firem v Číně mělo vliv na posílení čínského yuanu o více než deset procent ročně. Funguje to ale jako dvousečný meč. Na jedné straně zahraniční investice umožňují čínské ekonomice přežít, zatímco na druhé straně posilují yuan a způsobují tak, že Čína ztrácí v obchodním styku své konkurenční výhody. Vývoz převzal podstatnou část ekonomiky v Číně, řekl Gong. Když yuan stoupá, výroba produktů bude stále více nákladná. V okresu Dongguan v provincii Guanzhou bylo v důsledku zvýšení výrobní ceny uzavřeno více než 10 000 továren.

„To je důvod, proč jsem, pokud jde o čínský akciový trh, velmi pesimistický,“ řekl Gong.

Yuan sílí a čínský obchod slábne

Na konferenci ve Francii uvedl čínský ministr obchodu Bo Xilai, že ke koupi jediného letadla Boeing je třeba prodat více než 800 milionů párů bot a triček. „Co to napovídá? Nominální zisk výrobků, vyrobených v Číně je velmi, velmi malý,“ řekl Gong. „Když yuan sílí, Čína ztrácí peníze. To je důvod, proč se zavírá mnoho továren. Závody se začínají zavírat i v provincii Zhejiang, která je velmi blízko Šanghaje. Uvidíte, že když yuan posílí, ztratí Čína schopnost konkurence.“

Kolaps čínské ekonomiky bude mít zhoubný vliv na kontrolu společnosti čínskou vládou, řekl Gong. Už jenom nespokojení investoři protestují proti nekalému působení na akciové trhy ve stále větším měřítku, zejména on-line.